Od gólu v Olomouci až do Ligy mistrů. Spletitá cesta trenéra Brestu na výsluní
Celek z divoké Bretaně je kometou uplynulé sezony. V květnu po fantastické jízdě skončil třetí ve francouzské lize a poprvé zamířil do evropských pohárů. V historické sezoně Royovi svěřenci zaostali jen za PSG a Monakem, není to ale tak dávno, co Brest nebyl ani nejlepším klubem v regionu.
Bojovat v severozápadním cípu Francie o místo na fotbalovém piedestalu není jednoduché. Bretaň totiž nejsou jen nekonečné zelené pastviny a skalní útesy lemující pobřeží Atlantského oceánu. Je to také tak trochu nenápadné fotbalové centrum země. Kromě Brestu se hrála první liga také v Lorientu nebo Guingampu a mezi širší francouzskou špičku patří dlouhodobě Rennes.
Brest v konkurenci nejbližších sousedů dlouho platil za otloukánka. Po bankrotu na začátku devadesátých let nehrál ani profesionální soutěže a do Ligue 2 se vrátil až v roce 2004. Mezi francouzskou elitu nakoukl o šest let později a od té doby platil za tým, který se pohyboval na hraně první a druhé ligy.
Když Francouzská fotbalová federace před sezonou 2022/2023 odsouhlasila zužování Ligue 1 na osmnáct účastníků, v Brestu zpozorněli. Piráti, jak se fotbalistům z nejzápadnějšího cípu Bretaňského poloostrova přezdívá, za sebou měli průměrné ročníky, které stačily na čtrnácté, sedmnácté a jedenácté místo.
Po sedmnácti zápasech klíčové sezony měli pouhých 13 bodů a jednou nohou byli o soutěž níž. Změna na lavičce byla nevyhnutelná a klub vsadil na neokoukané jméno. Ukázal na tehdy pětapadesátiletého Roye, který v profesionálním fotbale odtrénoval pouhých 70 zápasů. Ten poslední navíc v listopadu 2011.
Podcast: Brest si žije pohádku, říká expert
Vedení Brestu v lednu 2023 udělalo kontroverzní rozhodnutí. Povolalo fotbalového univerzála, který si po konci hráčské kariéry udělal jméno jako sportovní ředitel v mateřském Nice. Stejnou roli si vyzkoušel v Lens i anglickém Watfordu a v mezidobí se stal vyhledávaným televizním expertem. Vždy ho to ale táhlo na lavičku.
Už se zdálo, že jeho šance nepřijde, nakonec ale dostal příležitost v na severozápadě Francie. "Myslím si, že svému trenérskému snu věřil už jen on sám. Nikdy se ho ale nevzdal," řekl francouzskému listu Ouest France Royův dlouholetý přítel a někdejší spolupracovník Romain Stevenon.
Nový kouč byl od začátku ve složité pozici. Vydal se na záchrannou misi a navíc musel přesvědčit veřejnost o tom, že je tou správnou volbou. "Měli jsme na čele terč a spousta lidí byla připravena si vystřelit," přiznal zpětně sportovní manažer Brestu Grégory Lorenzi.
Roy jim ale nedal příležitost. Jeho svěřenci z prvních pěti zápasů ani jednou neprohráli a vykročili vstříc klidnému středu tabulky. Ve druhé polovině soutěže Brest uhrál 31 bodů a skončil na 14. místě s komfortním náskokem na sestupové pásmo.
To byl ale teprve začátek. V ročníku 2023/2024 Piráti navázali na povedené jaro a od začátku se drželi na dostřel čela ligové tabulky. V polovině soutěže byl Royův tým čtvrtý, na konci sezony se posunul ještě o místo výš a zajistil si historický postup do Ligy mistrů.
Trenér, kterému nikdo nevěřil, tak během roku a půl vyšvihl skromný celek z bojů o záchranu mezi evropskou smetánku. Získal si tím přízeň vedení i fanoušků, kteří si prošedivělého pohodáře zamilovali. Na skromném stadionu Francise-Le Blého se proto stalo tradicí, že mu zpívají oslavný chorál a několikrát pro něj připravili obrovské choreo.
"Je to pro mě něco nového. I když jsem hrál za velké kluby, nikdy jsem se takové pocty nedočkal. Jsem z toho stále trochu rozhozený," připustil Roy, kterému v Brestu vzhledem k jeho příjmení nikdo neřekne jinak než Král Eric.
Preview zápasu Sparta – Brest
Jeho svěřenci se nezalekli ani úvodních zápasů v Lize mistrů a po třech kolech mají na kontě sedm bodů. Na záda jim koukají i velkokluby jako Arsenal, Barcelona, Real Madrid nebo PSG. Teď se spanilou plavbu Pirátů pokusí přibrzdit Sparta.
Zkazí novému vládci Brestu vzpomínky na Česko?