Prostor Jana Morávka: Flick v Barceloně mává tiki-taka. Raphinha je teď TOP 3 na světě
Když Lamine Yamal po sobotním El Clásiku prohlásil, že "se Barcelona aktuálně cítí jako nejlepší tým na světě", úplně jsem to chápal. Po takové výhře a ještě na Santiago Bernabéu se cítíte nesmrtelný. Osobně mi to po hlubší analýze dává smysl, a to i ve chvíli, kdy opadne vítězná euforie. Když se podívám na všech dosavadních 14 zápasů, které Barca v této sezoně odehrála, vidím skóre 47:13, skalpy Bayernu, o kterém všichni v Německu říkají, že pod Kompanym vypadá výborně a nabírá na síle, a právě Realu… Především ale vidím fungující tým, který na mě udělal obrovský dojem. A to se přiznám, že v El Clásiku vždycky přeji Realu.
Nejde však jen o sobotní zápas, ale o celkovou proměnu Barcelony pod Hansim Flickem. Poté, co mu to nevyšlo u německého nároďáku, chtěl určitě ukázat, že všechny trofeje, které vyhrál s Bayernem, nebyly dílem náhody. Příchodem do Barcelony chtěl dokázat, že je jedním z nejlepších trenérů na světě. A když se později podívám na všechny ty taktické detaily, dávám mu za pravdu. Moc mě baví i jeho chování, sledoval jsem poslední tiskovky, jeho emoce u postranní čáry… To nikdy nebývalo zvykem, já si ho z Bundesligy pamatuji jako chladného trenéra.
Viděl jsem i dokument o německém nároďáku během mistrovství světa v Kataru, v němž bylo ukázáno relativně otevřeně, že Flick neměl pod kontrolou disciplínu. Hráči mu chodili pozdě na videa a on jim vyprávěl, že to takhle nejde… To mě až zaskočilo. O to víc si na to asi teď v Barceloně dává pozor. Místo tří dnů volna, které hráči požadovali po vítězství nad Realem, dostali jen dva. Před zápasem spí celý tým na hotelu, chodí v jednotném oblečení… To pod Xavim nebývalo. A mně se to líbí. Lidi to neprovokuje, jako to občas dělají outfity Julese Koundého – na veřejnost to působí jako: "To jsme my, taky nosíme teplákovky a na hřiště se jdeme porvat."
Celkově mi přijde, že Flick začal v Katalánsku skvěle. Líbí se mi, že si k sobě vzal na pár měsíců Thiaga, který mu pomáhal se španělštinou. Někde jsem dokonce četl, že se bude i nadále snažit Thiaga, který se vrátil do Anglie za rodinou, zlanařit. Vzal si s sebou tři německé asistenty, jedním z nich je Heiko Westermann, který mi dělal v Schalke kapitána. Získal si i veřejnost a šéfa Joana Laportu, protože se dobře vyjadřuje o La Masii. Zkrátka tam zatím nevidím moc chyb.
Ihned po příchodu začal Flick klást velký důraz na zlepšení kondice. Relativně dost zápasů v minulé sezoně totiž Barcelona ztrácela v závěrech, kdy proti nejtěžším soupeřům (Real Madrid, Girona, Villarreal…) dostala 12 gólů v posledních 30 minutách. To on samozřejmě rychle poznal a najal kondičáka Julia Touse, který působil v Juventusu, Interu, Chelsea i Tottenhamu pod Antoniem Contem. Samotný Pedri pak v rozhovoru potvrdil, jak tvrdě na trénincích pracují a sami cítí, že v závěrech zápasů už výkonnostně nepropadají.
Ono je to pak extrémně znát, když hraje tým takto náročně, hodně napadá ve vysokém tempu a od 70. minuty dál má stále kde brát sílu. O Flickově náročnosti snad nejlépe vypovídá prohlášení Laporty, který se v rozhovoru vracel k prvnímu zápasu pod jeho vedením. Barcelona tehdy porazila Manchester City "až" na penalty a Flick byl prý vytočený, že nebyli schopni napadat déle než do zmiňované 70. minuty…
Je nutno říct, že má k dispozici hráče s obrovským potenciálem. Zároveň ale musím dodat, že třeba Xavimu se z těhle fantastických fotbalistů dostat maximum nepodařilo. Třeba současný Raphinha? Fanoušci se musejí ptát: "Co se s ním stalo?" Ještě před sezonou dávali jeho číslo potenciální posile Nicovi Williamsovi a Raphinhu to urazilo. Flick mu však od začátku věřil a nastínil mu své plány.
Důvěra je na hřišti extrémně důležitá, což je na jeho momentální formě jasně vidět. Za mě je aktuální Raphinha jeden ze tří nejlepších fotbalistů světa. Moc se mi líbí jeho cit pro výběr prostorů, ve kterých se pohybuje, jak reaguje na Roberta Lewandowského, kam směřuje náběhy… A když ho srovnám s Viníciusem nebo s Kylianem Mbappém, umí zabrat i dozadu. Šokovalo mě, že zrovna on dostal kapitánskou pásku. Ale jen to ukazuje, jakou v něj má Flick důvěru.
Celkově se mi líbí taktický plán Barcelony. Raphinha hraje víc uprostřed, čímž otevírá celou levou stranu Alejandru Baldému, Yamal je relativně přikovaný k lajně a navádí si míč do středu na silnou levou nohu. V El Clásiku vystupovali stopeři Realu na Lewandowského a Fermína Lopeze, takže měl Raphinha prostor, aby za ně zabíhal.
Třeba Lewandowski upustil od kreativity, kterou nechává na ostatních. V minulých sezonách to chtěl brát na sebe, teď je uprostřed, vytváří prostor pro kluky okolo sebe a zakončuje. To v sobě pořád má, určitě to nezapomněl. Už má zase našlápnuto na čísla z Bayernu, kde dával pravidelně přes 30 gólů… Pomáhá mu i fakt, že nemusí tolik napadat. Třeba v El Clásiku totiž presovali stopery Raphinha s Yamalem a právě Lewa s Fermínem měli za úkol bránit šestky – kraje pak zbyly na Koundého s Baldém, kteří si to tam museli odlítat. Lewandowski tak nemusel nahánět stopery a tolik se neunavil.
Už teď je jasné, že romantické duše, které mají Barcelonu spojenou jen a jen s tiki-taka, pláčou. Flick má totiž svůj fotbal založený na vertikalitě, jeho hráči hrají rychle nahoru, rychle překonávají řady a snaží se jít přímočaře do zakončení. V mých očích dostává pod jeho vedením v Barceloně legendární herní styl sbohem.
A ta ofsajdová past? Není to jen tak, je to otázka dokonalé součinnosti ve vteřině. V El Clásiku to bylo párkrát o štěstíčku, ale to dobře připraveným přeje. Hrají to opravdu skvěle, což ukazují čísla – obrana Barcelony vystavila v aktuální sezoně soupeře do ofsajdu už v 73 případech, což je suverénně nejvíce v TOP pěti ligách (druhý Brighton má na kontě 35 úspěšných vystavení). Jen hráči Realu byli v ofsajdu hned dvanáctkrát…
Je otázka, jestli může vůbec dojít k nějakému hernímu propadu. Před rokem, také na konci října, jsem říkal, že Leverkusen pravidelně nebude prohrávat. Působil na mě tehdy opravdu dobře. Teď to cítím stejně u Barcelony.
