Mistr Evropy, olympijský vítěz a nejlepší nahrávač LaLigy. Baena táhne Villarreal k výšinám
Rodák z Almeríi je jedním z hlavních strůjců skvělého vstupu Villarrealu do sezony LaLigy. Navzdory kaňkám v podobě porážek s Barcelonou 1:5 a Realem Madrid 0:2 je Žlutá ponorka v tabulce na čtvrtém místě a bodů má stejně (17) jako třetí Atlético. Se silnou trojkou se navíc již utkala.
I když minulou sobotu toho na Santiagu Bernabéu příliš nepředvedla, Álex Baena podal dobrý výkon. Byl sice u Valverdeho gólu, opakovaně ale napadal a pokoušel se být hrozbou pro Luninovu branku. Cílem týmu z Castellónu je bezpochyby návrat do pohárové Evropy, v minulé sezoně došel Villarreal do osmifinále Evropské ligy, kde nestačil na Marseille.
V tomto ročníku přihrál Baena na gól Danjumy proti Seville, Costy proti Mallorce, na obě trefy Péreze proti Espaňolu a podepsal se i pod branku Barryho proti Las Palmas, kde rovněž napravil neproměněnou penaltu a skóroval. S pěti asistencemi se o post druhého nejlepšího nahrávače v TOP pěti evropských soutěžích dělí s Laminem Yamalem, Colem Palmerem a Harrym Kanem. Mimo Španělsko ho překonal pouze Bukayo Saka, který má na kontě asistencí sedm.
Evropská liga
Přestože je mu teprve 23 let, hraje s A-týmem Villarrealu už pátou sezonu. Výjimkou je ročník 21/22, kdy odcestoval na hostování do tehdy druholigové Girony. Vstřelil tam rozhodující gól proti Tenerife, který Kataláncům zajistil postup do Primera Division. Za pět let ve žlutém dresu byl jeho největším úspěchem triumf v Evropské lize v sezoně 2020/21. Přestože ve finále nenastoupil, odehrál devět zápasů a pomohl dvěma góly.
Celkově Baena odehrál v dresu Villarrealu osm sezon, debutoval v roce 2018 ve třetí lize. Jeho fotbalová cesta začala už v deseti letech, když odešel z rodného Roquetas de Mar do mládežnické akademie Castellónu, jedné z nejlepších ve Španělsku. Přestože se mu z Almeríe zpočátku nechtělo a stýskalo se mu po rodině, stal se symbolem Villarrealu.
Incident s Valverdem
Jeden z méně přijemných momentů Baenovy kariéry přišel v dubnu roku 2023 a má co do činění s Federicem Valverdem. Ačkoliv je to zřejmě už zapomenuto, (ostatně se minulou sobotu na Bernabéu pozdravili) hráče Villarrealu měl uruguayský fotbalista na konci zápasu udeřit na autobusovém parkovišti.
Na místo tehdy dorazila policie a sepsala výpověď. Valverdeho okolí tvrdí, že v pohárovém utkání o dva měsíce dříve Baena urazil jeho ženu, která měla komplikace v těhotenství, což záložník Villarrealu popřel.
Baena podal kvůli napadení stížnost, kterou soudce zamítl. "Bylo to pro mě několik velmi těžkých měsíců, ovlivnilo to můj život, můj fotbal, mou rodinu. Ta lež mě bolela víc kvůli mým blízkým, byli obtěžováni. Nyní je to zapomenutá záležitost," uvedl později ve vyjádření pro rozhlas Cadena SER.
Nejlepší léto života
Vrátíme-li se k ryze pozitivním záležitostem, Baenův talent nezůstal bez povšimnutí španělské reprezentace. Prošel všemi mládežnickými kategoriemi od U16 až do dospělých. V A-týmu Španělska debutoval 12. září 2023 v Granadě, kde v kvalifikaci na Euro 2024 skóroval při výhře 6:0 nad Kyprem.
Skvělou sezonou si vysloužil letenku na německý šampionát. Kvůli obrovské konkurenci ve středu pole v čele s Rodrim, Fabiánem, Pedrim, Dani Olmou, Merinem a Zubimendim sice nebyl pro kouče De la Fuenteho klíčovým hráčem, i tak si ale zahrál ve dvou zápasech.
Ve vítězném utkání proti Itálii nahradil Pedriho a odehrál 20 minut, sedm minut si užil také v zápase proti Albánii, kdy střídal Daniho Olmu. Vítězné léto pro Baenu neskončilo, dostal totiž od Santiho Denii nabídku podívat se na olympijské hry.
Ve Francii byl spolu s dalším mistrem Evropy Fermínem rozdílovým hráčem. Skóroval ve skupinové fázi proti Dominikánské republice a rozhodující roli sehrál ve finále proti Francii v Parku princů. U gólu na 1:1 asistoval Fermínovi a následně se sám střelecky prosadil. Baena se v Paříži zapsal do historie, stal se totiž jediným hráčem, vedle Fermína a Alberta Rusta z roku 1984, který získal olympijské zlato a titul mistra Evropy ve stejném roce.
"První věc, kterou jsem udělal když jsem se vrátil do Castellónu bylo, že jsem si nechal vytetovat mistrovství Evropy a pařížské obruče. Jedním z klíčů k úspěchu v Německu byl sladěný kádr, za těch 45 dní, co jsme byli spolu, nebylo nic špatně. Smáli jsme se, navzájem si pomáhali... Slovo, které nás definuje, je rodina," řekl federaci RFEF. Teď se chce v rámci Ligy národů prosadit do De la Fuenteho jedenáctky. Španělsko čeká v sobotu zápas proti Dánsku v Murcii a v úterý 15. září proti Srbsku v Córdobě.