Zavřel je známý tím, že zápasy a výsledky A-týmu dost prožívá. Když se nedaří, těžko to nese. Svůj klub má hluboko v srdci a věnuje mu většinu svého volného času. Když jsme se na malebném pardubickém stadionu potkali, měli Pardubice zajištěnou záchranu a na sympatickém funkcionáři bylo vidět, jakou z toho má radost.

"Musím přiznat, že se mi fakt ulevilo. Když jsem před posledním kolem sledoval všechny spekulace a prognózy o tom, kdo sestoupí, bolelo mě za lidi ve Zlíně, Budějovicích a Karviné břicho. Byl jsem šťastný, že si kluci na Bohemce mohli zahrát fotbal a ten zápas si mohli užít bez tlaku," prohlásil.

V nadstavbě jste uhráli 12 bodů z pěti zápasů a vyšvihli jste se na konečné 12. místo právě před Bohemians.

"Jsem rád, že jsme v nadstavbě opět ukázali kvalitu. Prokázali jsme, že do nejvyšší soutěže patříme. Přemýšlel jsem nad tím, proč se nám v těch klíčových zápasech tak daří a myslím, že tím klíčem je skvělá kabina, která tu je dlouhodobě. Zdobí nás týmová práce, nasazení a celková chemie v týmu. Kluci tady v Pardubicích za sebe dokážou na hřišti hrábnout."

Proč to ale v posledních třech sezonách nefunguje i v základní části?

"Letos jsme nedokázali urvat zápasy, ve kterých se hrálo o šest bodů. Napadá mě několik duelů, ve kterých jsme mohli odskočit spodku tabulky, ale bohužel jsme ty zápasy pravidelně nezvládali. Já ale věděl, že to v tom týmu je."

Kdy jste začal věřit, že se zachráníte?

"Po 30. kole jsem byl hodně smutný, když jsem ale viděl kluky, jak za mnou chodí a říkají mi: 'Nebojte se, pane Zavřel, v nadstavbě to zvládneme,' tak jsem si řekl, že to musí dopadnout dobře. Navíc jsme dokázali udržet 13. místo, což nám zaručovalo tři zápasy doma, což bylo z mého pohledu také hodně důležité."

Doma se vám ale celou sezonu příliš nedařilo. Před vlastními fanoušky jste získali jen 11 bodů a byli jste nejhorším týmem z celé ligy.

"Lidi kolem a známí mi to několikrát připomněli, já ale věřil tomu, že to opravdu bude velká výhoda. Říkal jsem si, že je to úplně nová soutěž a to se nakonec potvrdilo."

Co se zlomilo?

"Naše domácí výsledky bohužel předznamenal hned začátek ligy. Z prvních třech domácích zápasů jsme dvakrát dohrávali v desíti a moc bodů jsme v nich neposbírali. Na to trochu zareagovali i fanoušci, kterých chodilo míň a míň a celé se to začalo nabalovat."

Plánujete nějaké akce, které by pomohly dostat fanoušky zpět na tribuny?

"Máme toho v plánu spoustu. Jednou z věcí je pravidelné setkávání s fanoušky, kde si budeme moc říct, co je nového a co se chystá. Dále plánujeme zlevnit permanentky, což nám snad přivede další lidi. Už v posledních týdnech uplynulé sezony to ale bylo o něco lepší. Lidi zase začali fandit, což byl oproti většině sezony velký posun. Cílem je tady mít atmosféru jako minulé jaro, kdy bylo prakticky neustále vyprodáno."

Atraktivním fotbalem už lidi v Pardubicích nebude bavit trenér Radoslav Kováč, který po několika měsících nejrůznějších spekulací zamířil do Liberce.

"Kolem Radka bylo rušno už od zimy. V prosinci se tu staly nějaké věci, ale s celým realizačním týmem jsme se nakonec domluvili, že zůstává. Zpětně jsme se dozvěděli, že Radek jednal v Mladé Boleslavi, ale všechno jsme si vyříkali a nedělali jsme z toho žádné závěry. V únoru se zájem o jeho osobu opět začal stupňovat. Radek se dle médií sešel se zástupci Baníku Ostrava a Liberce a všude se začaly objevovat zaručené zprávy o tom, že je na odchodu."

Nevadila vám taková mediální pozornost v průběhu boje o záchranu?

"Vnímal jsem, že se o nás píše víc, než by se u 13. týmu ligy slušelo. Věděl jsem, že máme nejmladší kabinu v lize a bál jsem se, co to s kluky udělá. V naší situaci jsme se potřebovali stoprocentně soustředit na zápasy, ne na to, jestli Radek někam odejde a koho si případně vezme s sebou. Měl jsem strach, aby nám to neublížilo. Ta situace už nebyla zdravá."

Měli jste přehled o tom, s kým trenér Kováč jedná?

"Přiznám se, že se k nám ty informace dostávaly se zpožděním a nebyly úplně konkrétní. Radek nám řekl, že má nabídky, které zvažuje, ale že dělá všechno pro to, aby tady v Pardubicích odvedl co nejlepší práci. Udělali jsme s ním džentlmenskou dohodu o tom, že pokud se rozhodne podepsat někde jinde, tak se to v tichosti dozvíme."

Hráči o celé situaci věděli?

"S Martinem Shejbalem jsme chtěli, aby hráči věděli na čem jsou. Domluvili jsme se proto s trenérem, že až bude mít podepsáno v Liberci, tak to kabině oznámí."

Proběhlo mezi kluby nějaké vyrovnání?

"Radek měl ve smlouvě výstupní klauzuli, kterou Liberec v termínu uhradil. Její výši ale prozradit nemůžu."

Na uvolněné místo přišel Jiří Saňák, který po odvolání Václava Jílka končil sezonu jako hlavní trenér olomoucké Sigmy.

"S panem Saňákem jsme jednali už potřetí. Když jsme mu před dvěma roky nabídli místo hlavního trenéra, měl velký zájem, byl ochotný okamžitě nastoupit, ale nakonec to ztroskotalo na platné smlouvě v Olomouci."

Byl trenér Saňák vaší jedinou volbou?

"Ne, měli jsme vytipovaných pět trenérů, ale priority jsme měli dvě. Pana Saňáka a Martina Hyského. S oběma jsme si sedli a věděli jsme, že jednoho z nich tady chceme. Z obou trenérů jsme měli ten nejlepší pocit."

Co nakonec rozhodlo?

"Dali jsme na zkušenosti, které jsme s Jirkou měli. Už v minulosti nám několikrát pomohl. Když trénoval dorosteneckou ligu v Mladé Boleslavi, doporučil nám Tomáše Ladru, Antonína Křapku, nebo Jakuba Klímu, které tehdy nikdo neznal. Ze slováckého béčka k nám pomohl dostat Dominika Kostku a z áčka nám dal tip na Michala Kohúta a Emila Tischlera. Věděli jsme, co od Jirky můžeme čekat a proto jsme na něj nakonec ukázali."

Jaký je výhled do další sezony? V lize jste čtyři roky a kromě prvního ročníku po postupu jste vždy bojovali ve skupině o udržení.

"Řekl bych, že za sebou máme takové stabilizační období, které se nám podařilo překlenout. Kdyby mi někdo před pěti roky, že postoupíme do ligy, dva a půl roku ze čtyř budeme hrát v Praze a stejně se pokaždé udržíme, asi bych mu nevěřil. Byla to bojovka, ale my jsme to dokázali, klub se stabilizoval a teď je čas na další posun."

Pomůže k němu i výrazný nárůst příjmů z vysílacích a marketingových práv?

"Rozhodně. Pro klub, který pracuje s ročním rozpočtem kolem 130 milionů korun je každý nárůst těchto příjmů velmi důležitý. Pomůže nám to k rozšíření realizačního i hráčského kádru a k celkovému rozvoji."

Váš kolega z vedení klubu Vladimír Pitter před čtyřmi roky v euforii po postupu prohlásil, že si dokáže představit, že se v Pardubicích do deseti let budou hrát evropské poháry. Dokážete si to představit?

"V aktuální situaci se koukám pouze na to abychom hráli prostřední skupinu. Pokud bychom mysleli výše, tedy na Evropu, potřebovali bychom, aby přišel opravdu silný partner. Bavíme se o desítkách až stovce milionů korun, které by do klubu dokázal přinést."

Ve spoustě prvoligových a druholigových týmů se v posledních měsících řeší vstupy nových akcionářů. Jak byste reagovali, kdyby nějaká taková nabídla přistála na stole i tady v Pardubicích?

"Když by to byl člověk, za kterým je něco vidět, tak si dokážu představit, že si koupím permanentku a na fotbal se budu chodit jen koukat a fandit. Když se prodala druholigová licence do Sokolova a pardubické áčko bylo na padáka z divize, bylo nám z toho s klukama smutno a založili jsme skupinu akcionářů, která sloučila pardubické kluby a založila FK Pardubice. Postupně jsme rostli a teď jsme tady. Pokud budu mluvit za sebe, tak to ale rozhodně neznamená, že tu musím být napořád."