Datové zrcadlo ligy: Matěj Jurásek či Plavšič. Jak si vedou hráči v neobvyklých metrikách?
Nejnebezpečnější střední záložník
Pokud čtete tyto řádky, existuje slušná šance, že jste se už někdy setkali se základními datovými metrikami, jako jsou očekávané branky nebo asistence. Pomocí nich můžeme mimo jiné získat dobrou představu, do jak nebezpečných střeleckých příležitostí se hráč svým pohybem dostává a jak kvalitní finální přihrávkou disponuje.
Finální produkt však není jediným ukazatelem toho, jak je hráč pro svůj tým prospěšný. Ke gólům a asistencím vede dlouhá cesta a ne vše se odehrává ve vápně soupeře. Naštěstí existují modely, které sledují všechny doteky hráče s míčem po celém hřišti a následně spočítají, do jaké míry zvyšují šanci na to, že se týmu povede dosáhnout ultimátního cíle. Tedy vstřelení branky.
A přesně to dělá model Goal probability added (GPA+), pomocí něhož tak lze odhalit ty nejkreativnější osmičky české ligy. Za středními a křídelními útočníky sice co do branek a asistencí zaostávají, ovšem svým přínosem mohou být pro tým zcela klíčovými hráči.
Mladý slávistický záložník Christos Zafeiris (20) zatím odehrál ve FORTUNA:LIZE necelých 800 minut, během nichž na své pozici ovládl drtivou většinu důležitých datových metrik, právě včetně celkového GPA.
Trenér Jindřich Trpišovský správně rozeznal, že když nebude talentovaného Nora svazovat rolí ofenzivního záložníka, nýbrž umožní mu pohybovat se hlouběji v poli, bude moci využít všechny jeho nejsilnější stránky – široký rozsah kreativních přihrávek, dynamiku pohybu, poziční hru, driblink a rozhodování se s míčem.
A skutečně. Zafeiris je na pozici osmičky jasně nejlepším ligovým kreativcem, dokonce s velkým náskokem na druhého Marka Matějovského, který se v předchozích sezonách i ve svém věku pravidelně umisťuje na předních příčkách téhle metriky. Zpravidla právě jako druhý, a to buď za Guélorem Kangou, Nicolaem Stanciem, Petrem Ševčíkem nebo tentokrát Zafeirisem.
Pomyslnou top pětku dále dotvářejí Zafeirisův slávistický spoluhráč Oscar Dorley, jablonecký středopolař David Houska a také Jakub Hora, který je naprosto klíčovou postavou při tažení Českých Budějovic za zachováním ligové příslušnosti.
Střední záložník s nejlepším aktivním vystupováním
Samozřejmě, kvůli gólům a krásným přihrávkám se chodí na stadiony především. Ale co takhle sledovat defenzivního záložníka vašeho oblíbeného týmu, kterak ve středu hřiště opakovaně deptá největší ofenzivní hvězdu soupeře?
V téhle sekci se posuzuje procentuální úspěšnost aktivního odebírání míče, přičemž jsou nutné dvě podmínky – alespoň 600 odehraných minut (platí pro celý článek) a nezbytnost dosahovat v průměru minimálně dvou odebrání míče za zápas.
Zde je to především o hráčích Slavie a Sparty. Nejvyšší úspěšnost si udržuje Oscar Dorley, a sice 85 % při 2,2 úspěšných zákrocích na zápas. Pokud se tedy proti soupeři rozhodne vystoupit 100x, o míč ho připraví v 85 případech.
Jakub Hromada tímto způsobem protihráče odzbrojí dokonce průměrně 4,5x na zápas (což je největší počet v lize) s 81% úspěšností a těsně za ním se řadí letenské duo David Pavelka a Kaan Kairinen s 2,5/80 % respektive 3,8/77 %. Top pětku pak uzavírá Marek Havlík ze Slovácka, který tímto způsobem vyhraje 2,5 míče na zápas se 75 % úspěšností.
Křídlo s nejlepším vedením míče
Výše uvedená metriku GPA+ jde zároveň rozdělit na jednotlivé herní činnosti a aplikovat na libovolnou část hřiště. Lze například sledovat pouze přínos driblinku ve finální třetině hřiště, což je něco, co trenéři ocení především u svých křídel.
Tohle jméno možná mnohé překvapí, ovšem Slavia má v osobě 19letého Matěje Juráska klenot na úrovni těch největších českých hvězd, které se následně prosadily i v předních světových soutěžích.
S viditelným odstupem druhý je Wale Musa Alli z Brna, po jehož boku se umístili do unavených obran chodící Martin Minčev a také slávistický Moses Usor, toho času na hostování s opcí v rakouském LASK Linec.
Nejaktivnější driblér napříč všemi pozicemi
Nejedná se sice o pokročilou metriku, i tak se na ni fotbalový fanoušek rád podívá. A sice celkový počet kliček napříč všemi pozicemi. Počítá se do nich nejenom driblink jeden na jednoho, ovšem také posunutí míče do prostoru s cílem vytvořit si místo pro svou další akci.
Nejaktivnějším driblérem je na českých trávnících Srdjan Plavšič z Baníku Ostrava, který za zápas zaznamená průměrně 10 kliček. Druhý je s 8,9 starý známý Matěj Jurásek, jehož driblink je navíc velmi efektivní a týmu hodně pomáhá. To samé lze říci o třetím Wale Allimu a jeho 8,5 kličky na zápas. Čtvrtý je Vladimir Jovovič z Jablonce (8,3) a pátý Sparťan Lukáš Haraslín (7,7).
Při hodnocení toho, jak velký přínos driblink má, je nutné společně s celkovým objemem samozřejmě sledovat také další metriky. Vedle těch pokročilých typu GPA+ třeba také procentuální úspěšnost, tedy zjednodušeně to, jak často se hráči klička povede a jak často o míč přijde. V tomto kontextu vede Plavšič následovaný Allim, takřka totožně jsou na tom Haraslín s Juráskem, zatímco Jovovič už kazí podstatně více než jeho konkurenti.
