Právě na konci roku 2009 sedmnáctiletý Götze, který působil v mládeži Dortmundu od devíti let, poprvé vyběhl na bundesligový trávník. Proti Mohuči tehdy odehrál zhruba pět minut. A přestože většina jeho vrstevníků myslela především na maturitu či první pracovní pohovory, Mario se v následujících 12 měsících ještě více vzdálil obvyklé realitě.
V první sezoně stihl ještě jako nezletilý odehrát pět ligových duelů, v ročníku 2010/2011 už ho ale znalo celé Německo. Götze ve 33 zápasech nasázel šest gólů a dalších 15 jich připravil pro své spoluhráče – mezi ně tou dobou patřili Šindži Kagawa, Lucas Barrios či jistý Robert Lewandowski. Fotbalista z bavorského Memmingenu, jenž se narodil do rodiny profesora dortmundské technické univerzity Jürgena Götzeho, v roce 2011 prožil premiéru i Lize mistrů.
To vše pod taktovkou Jürgena Kloppa, kterého Götze později sám označoval za fotbalového tátu. "Dal mi to, co jsem v té době potřeboval, a jednoduše mi věřil. To je to nejdůležitější, co od trenéra na začátku potřebujete – aby vás stoprocentně podržel," vzpomínal s odstupem času.
Götzeho výjimčenosti si nemohli nevšimnout ani v národním týmu, jehož dres poprvé navlékl v 18 letech a pěti měsících. "Nikdy jsme neměli takový talent, jako je Mario," prohlásil tehdy Matthias Sammer, vítěz Zlatého míče a v té době ředitel dortmundské akademie.
Nikde nebudu šťastnější
Zdálo se, že Götzeho rozkvět nemůže nic zastavit. Jenže opak byl pravdou. Sezona 2011/2012 byla hořkou ochutnávkou toho, co Maria v budoucnosti teprve čekalo. Zatímco Dortmund si došel pro obhajobu bundesligové titulu, Götze strávil většinu času na tribuně. Vinou zranění kyčelního kloubu naskočil ve zmiňovaném ligovém ročníku jen do 18 zápasů.
Navzdory zdravotním nepříjemnostem se Götze do roku 2016 upsal Dortmundu a pronesl: "Nikde nebudu šťastnější než v Dortmundu."
Tenhle výrok se mu už o rok později vrátil. A to od všech fanoušků BVB. Götze totiž zamířil k úhlavnímu rivalovi, za 37 milionů eur posílil Bayern Mnichov. "Od mala byl jeho velkým fanouškem," prozradil Christian Droese, který Götzeho vedl jako trenér v Eintrachtu Hombruch. "Přinesl si to z jihu," dodal kouč rodinného klubu z dortmundské čtvrti.
Klopp jeho transfer malém neustál. Jen několik dní poté, co BVB zvládlo drama s Málagou a postoupilo do semifinále Ligy mistrů, si dnes už legendárního trenéra zavolal do kanceláře sportovní ředitel Michael Zorc. Jak Klopp později popisoval v dokumentu o Götzem: "Řekl mi, že Mario odchází do Bayernu. Otočil jsem se, šel domů a lehl si na postel. Ten večer jsme měli jít ven, moje žena byla připravená a já jsem jí řekl, že nikam nejdeme. Jen jsem ležel v posteli."
První sezonu v Bavorsku měl skvostnou. Deset ligových branek a navrch osm asistencí dělalo z Götzeho skvělou posilu, o čemž se na vlastní kůži přesvědčila i obrana Viktorie Plzeň. Mario totiž právě proti Západočechů prožil soutěžní debut v dresu Bayernu. Výsledek? Gól, asistence a vítězství favorita 5:0.
Lepší než Messi
Na konci sezony se veškerá pozornost fotbalové veřejnosti upírala do Brazílie, která hostila světový šampionát. V úvodním utkání MS 2014 zařídil proti Portugalsku penaltu a první gól zápasu. Proti Ghaně se dokonce sám prosadil a následně si převzal ocenění pro hráče zápasu. V památném semifinále, které Brazilce dodnes budí hrůzou ze snů, přihlížel Götze kanonádě 7:1 z lavičky. Joachim Löw, tehdejší kouč německé reprezentace, si svůj klenot zkrátka šetřil na finále.
Proti Argentině, před zraky takřka 75 tisíc fanoušků, na legendárním stadionu Maracaná. Götze se dostal do hry v 88. minutě. A i tehdy jeho ucho naslochalo šepotu. "Ukaž světu, že jsi lepší než Messi a rozhodni," řekl mu Löw.
A tak Götze poslechl. Ve 113. minutě vstřelil jediný gól finále a jeho jméno se už nesmazatelně zapsalo do fotbalových dějin. "Bylo to neskutečné," popisoval později v dokumentu pro FIFA.
Návrat a nemoc
Ne nadarmo byl Götze před i po nezapomenutelné brance označován za zlaté dítě německého fotbalu. Jenže potenciál, který měl bezpochyby ohromný, přestal naplňovat. Začal stagnovat a pod Pepem Guardiolou, jehož osoba měla sehrát v přestupu do Bayernu velkou roli, bojoval o místo a často čelil zranění. A tak se rozhodl pro návrat do Vestfálska (v Bavorsku strávil tři sezony). "Byl jsem tvrdohlavý a ambiciózní. Ovlivnila mě fascinace Barcelonou, její fotbal jsem miloval," vzpomínal v minulých dnech s odstupem času Götze na přestup do Bayernu.
I tehdy to viděl podobně. "Chápu, že mé volbě řada lidí nerozuměla. I já už bych to podruhé neudělal. Teď se vracím domů a chci všechny přesvědčit. Hlavně ty, kteří mě nevítají s otevřenou náručí," uvedl před osmi lety. Měl to složité. Část fanoušků mu přestup k rivalovi nikdy neodpustila a začala mu přezdívat Jidáš.
To však nebyla největší Götzeho starost. Lékaři mu diagnostikovali myopatii, tedy svalovou slabost. Zlatý hoch z MS 2014 rázem musel přerušit kariéru a chvíli to dokonce vypadalo na její úplný konec. "Teď nejvíc potřebuje klid, pochopení a podporu," prosil v roce 2017 jeho otec Jürgen.
Vše se nakonec urovnalo a Mario zase začal hrát. Pod Thomasem Tuchelem, Lucianem Favrem či Peterem Boszem... Už to však nikdy nebylo jako dřív. "Mnoho lidí si mě stále spojuje s devatenáctiletým hráčem, kterým jsem byl při svém prvním angažmá," vysvětlil. "Ale tentokrát jsem měl jinou pozici, jinou roli." V dresu BVB odehrál další čtyři sezony, přičemž ta předposlední (2018/2019) mu vyšla nármaně – dal sedm branek a přidal sedm asistencí.
Odchod z Německa
Jenže v další sezoně se těžko pral s obrovskou konkurencí v ofenzivě Dortmundu, když nastoupil jen do 15 utkání. "Je zcela normální, že chce hrát. Pak si myslím, že opět uvidíme starého Maria Götzeho," řekl Klopp o potížích svého bývalého svěřence. "S kvalitou, kterou teď Dortmund směrem dopředu má, to zjevně není možné. Je naprosto logické, že Mario z klubu odchází."
Götze si vybral Nizozemsko a upsal se PSV. "Cítím se připraven na novou výzvu a jsem si jistý, že to pro mě bude příjemná změna," pronesl tehdy. A trefil se. Mezi tulipány jako by omládl. Za dvě sezony v Eindhovenu stihl vstřelit 18 gólů a zaznamenat stejný počet asistencí, čímž si otevřel dveře zpátky do německé Bundesligy.
Ve Frankfurtu nyní kroutí zlatý chlapec, o němž se v minulosti rovněž tvrdilo, že nemá na moderní fotbal, třetí sezonu. Pokud dodrží kontrakt, stráví v Eintrachtu ještě příští ročník, po němž dost možná neodolá vábení z USA. Ve Státech ostatně pobýval jako malý, když strávil rok a půl s rodinou v Texasu – jeho táta získal výzkumný grant od Houstonské univerzity. "MLS je velmi zajímavá. Hrát tam, poznávat tamní kulturu. Byli jsme v Los Angeles, New Yorku a Miami, na východním i západním pobřeží. Je to velmi zajímavé, zejména také s ohledem na mistrovství světa ve fotbale 2026. Takže to mám na mysli..."
Konec by to v zámoří byl bezpochyby zasloužený. Jen příběh, který sliboval velké vyprávění, tak trochu skončí bez happyendu. Ten předčasný Mario prožil už během zlatého léta roku 2014...