Jak přežít Istanbul? Turci umí podpořit, ale také rychle otočit proti svým, říká Kadlec
Kdyby měli členové letenské výpravy říct, kde za poslední roky zažili největší hukot z tribun, pravděpodobně na první dobrou řeknou dvojitou zkušenost z Ibrox Stadium v Glasgow (48 a 49 tisíc diváků). Bezesporu tam ale bude patřit i skoro už pět let stará návštěva Trabzonsporu (40 tisíc diváků). Zajímavostí je, že ani jedno utkání Pražané v burácející atmosféře nevyhráli.
Dnes se Sparta do Turecka vrací. Do Istanbulu. Města, ve kterém za posledních 35 let sehrála pět soutěžních zápasů, z nichž jen jeden vyhrála a jednou odešla ze hřiště smírně. Výhra se datuje k září 1989 a remíza k srpnu 1995.
Ve zbylých třech případech slavili domácí. Brankář Jaromír Blažek byl u dvou posledních zápasů. V roce 2003 u porážky na Besiktasi a o rok později v asijské části města na stadionu Fenerbahce. "Byl to hukot," přiznává, ale vzápětí dodává, že by se nejednalo o něco, co se nedá vydržet. "Besiktas měl takový rozlehlejší stadion, tam to tolik nebylo znát. Fenerbahce už měl víc fotbalovější, ale nevybaví se mi něco, co by mě zarazilo.”
"Bylo o nás perfektně postaráno," vzpomíná tehdejší kouč František Straka. Proč se tedy rudým u Bosporu nedaří? "Dřív měla turecká mužstva kostru týmu z domácích hráčů. A jejich fotbal nám nesedí. Jak jsou zanícení, houževnatí, pro svoji zemi by padli… Dnes je to trochu jiné. Je tam pár Turků a zbytek je cizinecká legie," sype ze sebe Straka.
Obránce Michal Kadlec, bývalý hráč Fenerbahce, zažil na vlastní kůži istanbulské derby. "To bylo peklo," směje se. "A my tam ještě prohráli," vrátí se v čase. Galatasaray má stadion navíc postavený takovým způsobem, že nahrává bouřlivé atmosféře. "Turci vám dají znát, kam jste přijeli. O tom vůbec nepochybuji," usměje se Kadlec.
Evropský zápas se ale prý s tureckou ligou nedá moc srovnávat. "Podle mě si toho v Evropě tolik nedovolí. Kontroly a opatření jsou jiné, hrozí větší tresty." Zároveň uznává, že slyšet se sparťané na hřišti moc nebudou. Stadion Galatasaraye patří mezi nejhlučnější na celém světě. "Když bude někdo z obrany křičet na útočníka, tak je to asi zbytečné. To se moc neuslyší. V takovém případě už musíte hrát podle intuice a podle toho, co jste si řekli. V tom třeba vidím rozdíl oproti zápasu v Karviné – tam když trenér Priske zakřičel, tak to slyšeli i hráči na druhé straně, tady nebude žádná šance."
Ochromující dunění z tribun, ale může být i dvousečnou zbraní pro domácí celek. "Galatasaray má formu, ligu vede s náskokem, fakt se jim daří, ale pokud by se Spartě povedlo je trochu zatlačit, dostat do úzkých a domácí by se měli trápit, tak věřím tomu, že se skvělá atmosféra změní v pískot. A to je úplně něco jiného – nechcete, aby na vás 50 tisíc lidí pískalo," líčí Kadlec.
"Absolutní pravda," přikyvuje Straka. "Turci se umí nachystat na týmy jako Real Madrid, Bayern Mnichov či Manchester United, které ohromně respektují, ale když přijede Sparta, tak berou jen výhru. Byla by to pro ně obrovská potupa s ní nedejbože prohrát," dodává poslední kouč, který s Letenskými absolvoval cestu do Istanbulu.