Před Eurem zněl úkol jasně. "Hlavním cílem byl postup ze skupiny. Hráči i trenéři o tom mluvili nahlas, tahle ambice je jasná," přikyvuje Krupár.
Tento přístup byl většině fanoušků sympatický, zástupci reprezentace se za nic neschovávali. V kvalifikaci vyrovnané duely s Portugalci, k tomu tým plný zajímavých individualit. "Milan Škriniar, Stanislav Lobotka, Dávid Hancko, Martin Dúbravka, to jsou naši lídři. Ale kdybych měl vypíchnout jedno jméno, je to Juraj Kucka," vytahuje Krupár zajímavé jméno s dodatkem, že někdejší sparťan je šéf kabiny, ve slovenské lize navíc dominuje v dresu Slovanu.
To vše pod dohledem italského trenéra Francesca Calzony, který přišel na doporučení Marka Hamšíka. Jenže… "Velká část veřejnosti Calzonu stála nepřijala. Těžko říct proč. Možná je to naší povahou," krčí rameny Krupár a připomíná, že Češi to nedávno zažili v hokeji, kdy byl dosazen Fin Kari Jalonen. "Zdá se ale, že by se to mohlo otočit v jeho prospěch. Jestli budou výsledky, každý přivře oči. Není to tak, že by sem přišel pro peníze na pár měsíců. Dokonce se snaží naučit naši hymnu, záleží mu na týmu."
Slovenská reprezentace se však trochu pere s nepřízní veřejnosti obecně. "Slováci mají více rádi hokejovou repre," odkrývá Krupár. "Máme výkonnostní útlum. Výsledky ani výkony nebyly dlouhou dobu dobré. Bylo to takové nijaké. Teď se to ale trochu obrací, další fotbalovým boom by se nám hodil," dodává.
Hledání útočníka
Stejně jako v Česku, i na Slovensku se celkový obraz národního týmu znehodnocuje kvůli různým kauzám. Slovensko například dlouho hledá hrotového útočníka.
Když už se zdálo, že jej v Aleksandarovi Čavričovi našlo, všechno šlo do kopru. Původně srbský útočník hrál osm let ve Slovanu Bratislava. V listopadu 2022 požádal o slovenské občanství, které získal. Letos v lednu kývnul na nabídku z Japonska, na čemž by nebylo nic divného. Nicméně když byl Čavrič v březnu nominován do reprezentace, odmítnul přijet kvůli cestování a touze aklimatizovat se v Japonsku. Dveře na Euro se tím zavřely.
Další adept na pozici devítky Róbert Mak pak Calzonu zkritizoval přes média. Mak hraje v Austrálii, na sraz na přelomu března a dubna ale dorazil. Calzona ho postavil jen na sedm minut – a byl oheň na střeše. "Za takových okolností mě radši neměl ani nominovat. Naštvalo mě to, taky zamrzelo. Byla to dýka do zad, nedokáži se s tím vyrovnat," řekl Mak tehdy. A to pro Calzonu taky znamenalo, že tudy cesta nepovede.
I kvůli tomu je útok podle Krupára tou největší slabinou. "Ofenziva je slabší stránka. Nemáme spolehlivého střelce, točí se tam všichni možní kandidáti. Kromě toho je velmi málo alternativ na pravé straně, kde musí hrát veterán Peter Pekarík," zmiňuje Krupár sedmatřicetiletého beka.
Velkou předností je týmovost
Přednost pak vidí v týmovosti a odhodlání, což se naplno ukázalo i v duelu s Belgičany. "Máme super partu, je to vidět. To je hlavní přednost. Jsou to velcí kamarádi, rádi reprezentují," chválí hráče Krupár.
Stejně tak chválí i samotné utkání s Belgií. Výhra 1:0 zaujme na první pohled, nicméně slovenskému novináři se líbilo celkové pojetí. "Hráli jsme odvážně, nelekli jsme se soupeře. Přitom jsme mohli, Belgie byla velký favorit. Snažili jsme se o vysoký presink, hodně rychle soupeře dostupovali, byl to i trochu risk. Měli jsme i štěstí, ale i to je někdy potřeba, tak se píší hezké příběhy," usmívá se.
V pátek ve tři hodiny odpoledne čeká Slováky těžký duel proti Ukrajině. Ta po výbuchu s Rumunskem 0:3 jednoduše musí. "Proti Belgii to byl sympatický výkon, nároky a očekávání se tím zvýšily. Všichni jsme zvědaví, co bude proti Ukrajině. Bude se lámat chleba," ví dobře Krupár.
Sázkové kanceláře vidí mírného favorita v Ukrajině. Diametrálně jiné úvodní zápasy ve skupině tedy bookmakery nezviklaly. A podle Krupára je to tak správně. "Sedí to. Ukrajina má silný tým. Výbuchu s Rumunskem bych nepřikládal tolik váhu. Má světové hráče, favorizuju ji."