Tu převzal po Royi Hodgsonovi bezprostředně po mistrovství Evropy 2016, kde Anglie prohrála v osmifinále 1:2 s překvapením z Islandu. Od té doby je konzervativní styl hry národního týmu kritizován, zejména vlastními fanoušky. Ti díky nesmírné kvalitě hráčů v současném kádru sní o atraktivním herním stylu, ovšem Southgate se zatím neochvějně drží své mantry – efektivita vítězí nad zábavou.
Navzdory zřídkakdy poutavým výkonům se Anglie podruhé za sebou dostala do finále mistrovství Evropy. Southgate tak její výběr dovedl ve čtyřech vystoupeních víckrát do finále velkého turnaje než všichni jeho předchůdci při 23 pokusech na mistrovstvích světa a Evropy dohromady (jednou – titul mistrů světa 1966). Navíc pouze jediný anglický trenér v poválečné éře má lepší bodový průměr než on (2,05). Sir Alf Ramsey získal v letech 1963-1974 v průměru 2,07 bodu na zápas.
Angličané pod Southgatem téměř nikdy nešlápli vedle a udržují si trvale vysokou taktickou a fyzickou úroveň. Díky tomuto receptu na úspěch zůstali pod současným reprezentačním trenérem neporaženi ve všech 13 dosavadních zápasech na mistrovství Evropy (vyjma penaltových rozstřelů, 8 výher, 5 remíz), což je trenérský rekord Eura.
V neděli se Španělsko a Anglie střetne na kontinentálním šampionátu potřetí. V roce 1980 se radoval Albion ve skupinové fázi 2:1, v roce 1996 uspěl ve čtvrtfinále po remíze 0:0 poměrem 4:2 na penalty. Z posledních 14 soutěžních zápasů proti svému příštímu sokovi však La Roja prohrála pouze čtyři (7 výher, 3 remízy), když ji předtím Anglie porazila sedmkrát v řadě.
Španělé také vyhráli minulá tři finále na velkých turnajích – ME 2008 a 2012 a MS 2010. Ještě nikdy se žádnému evropskému týmu nepodařilo ovládnout čtyři takové duely v řadě. S potenciálním celkově čtvrtým titulem mistrů Evropy (po letech 1964, 2008 a 2012) by se červenožlutí stali rekordmany Eura.
Před turnajem byla Anglie fanoušky považována za jasného kandidáta na titul, na rozdíl od Španělska. O pár týdnů později je všechno jinak. Původně dával superpočítač Opta Anglii nejvyšší pravděpodobnost na triumf (19,9 %), zatímco jejímu soupeři 9,6 % (čtvrté místo za Anglií, Francií s 19,1 % a Německem s 12,4 %). Před finále má však už mírnou převahu Španělsko (60 %), Anglie klesla na 40 %.
Nejlepší v historii
Výsledky na tomto turnaji měly na výpočty zásadní vliv. Španělsko je prvním týmem v historii, který na mistrovství Evropy slaví šest vítězství (po 90 nebo 120 minutách) v řadě, a může se také stát první evropskou zemí, jež na velkém turnaji uspěje ve všech sedmi střetnutích, aniž by musela absolvovat penaltový rozstřel. Ačkoli například Francie na ME 1984 také vyhrála všechny své zápasy, podle tehdejšího formátu bylo maximem pět utkání.
Španělsko bylo přesvědčivé nejen co se týče výsledků, ale také způsobu, jakým střílelo góly. Je zde patrný odklon od tiki-taka, která v minulosti pomohla La Roja k jeho úspěchům. Zatímco její tým bylo dlouho známý svou dominantní hrou s krátkými přihrávkami, hráči pod vedením Luise de la Fuenteho jsou mnohem přímočařejší.
Na probíhajícím turnaji se stále drží vysoko v tabulce podle průměrného držení míče (57 %), je však "pouze" na čtvrtém místě za Portugalskem (66 %), Německem (63 %) a Anglií (58 %). Porovnání údajů o držení míče s předchozími španělskými reprezentacemi vystihuje změnu ještě zřetelněji.
Na předloňském mistrovství světa stanovilo Španělsko rekord v držení míče na velkém turnaji (77 %). Na 10 předchozích vrcholných akcích mělo průměrné procento vyšší než letos. Ačkoli stále klade důraz na stejný styl, realizuje jej individuálněji a rychleji než v éře tiki-taka. Při minulém zisku titulu na ME v roce 2012 řidili hru Andrés Iniesta a David Silva, kteří se pohybovali ve středu hřiště a distribuovali krátké přihrávky.
Nyní s Nicem Williamsem a Laminem Yamalem hraje tým po křídlech, navíc jmenovaní útočníci mají naprosto odlišné dispozice. Roztahují hřiště a častěji vyhledávají útočné situace jeden na jednoho, aby mohli sami přejít nebo vystřelit. Mezi hráči s největším počtem driblinků na tomto turnaji je Williams druhý a Yamal pátý. Ačkoli ani jeden z nich nemá takovou úspěšnost jako absolutní elita křídelních hráčů, jsou neustále nebezpeční.
Útočné trio doplňuje Dani Olmo, který má na tomto ME nejvíc přímých gólových příspěvků (3+2). Může se také pochlubit nejvyšší úspěšností v soubojích 1 na 1 (70 %) ze všech hráčů, kteří se pokusili alespoň o 20 driblinků.
Nejvíc se však mluví o Yamalovi. Objev turnaje se stal nejmladším střelcem (16 let a 362 dní) na mistrovství světa či Evropy, když svým gólem vyrovnal semifinále s Francií. Čímž překonal legendárního Brazilce Pelého, jemuž bylo v roce 1958 na MS proti Walesu 17 let a 239 dní.
Pokud navíc Yamal bude hrát ve finále, překoná další maximum. V sobotu měl narozeniny, takže v 17 letech a jednom dni bude nejmladším fotbalistou, který kdy nastoupí v závěrečném duelu velkého turnaje. Před ním to byl opět Pelé, v době finále MS 1958 mu bylo 17 let a 249 dní).
Ačkoli nejvíc očekávaných asistencí na turnaji zatím nasbíral nizozemský útočník Cody Gakpo (1,9), hned za ním následují Nico Williams a Yamal (oba 1,8). Ten se také přímo podílel na 13 střelách po driblinku (6 střel, 7 asistencí), což je suverénně nejvíc ze všech. Se třemi gólovými pasy se dělí o první místo v pořadí se Xavim Simonsem z Nizozemska.
Španělé dosud na šampionátu vstřelili 13 gólů, víc jich na Euru zvládla pouze Francie v roce 1984 (14). Teď je však čeká souboj se soustředěnou obranou Anglie. Ačkoli mají Tři lvi zásadně odlišný styl hry než tým z Pyrenejského poloostrova a ne ve všech zápasech v Německu byli zcela přesvědčiví, po dobrém semifinálovém výkonu jsou ve finále.
Svůj postup si navíc zajistili až v závěru. Gól Ollieho Watkinse po 89:59 minutách byl nejpozdnějším vítězným gólem v semifinále mistrovství světa či Evropy v normální hrací době.
Základ současného úspěchu Anglie však leží na opačném konci hřiště, kde Southgate vytvořil pevnou obranu. Přestože bývalé defenzivní opory jako Harry Maguire a Ben Chilwell kvůli zranění v kádru chybí. Také Luke Shaw bojoval těsně před začátkem turnaje se zdravotními problémy.
Anglie zatím na šampionátu povolila pouze 0,88 očekávaných gólů na zápas, což je čtvrtý nejlepší výsledek ze všech. V průměru měla každá střela soupeře hodnotu pouhých 0,09 xG, což svědčí o tom, že tým dobře stráží klíčové prostory. V posledních 20 zápasech inkasoval pouze 13 gólů a více než jednou ji překonala pouze v březnové přípravě Belgie (2:2).
Nyní bude zadní řada ve složení Kyle Walker, John Stones a Marc Guehi čelit zřejmě nejtěžší prověrce. Španělsko totiž na turnaji dominuje svým presinkem, ve své útočné třetině se o něj na šampionátu pokusilo nejvíckrát ze všech (890 případů). A i tentokrát se bude snažit důsledně narušovat rozehrávku Anglie.
Kane, záruka pro play off
Ta však ukázala, že se s takovým tlakem dokáže vypořádat. Její defenzivní záložník Declan Rice, další ze základních kamenů defenzivy, se zatím jeví jako mimořádně odolný vůči presinku. Na turnaji měl nejvíc akcí s míčem (300) i úspěšných přihrávek (236) ve chvíli, kdy byl napadán soupeřem.
V neposlední řadě bude jeho tým opět spoléhat na přesnost kapitána Harryho Kanea. Ten ve své první bundesligové sezoně v dresu Bayernu Mnichov opět prokázal své schopnosti (nejlepší střelec s 36 góly ve 32 zápasech), a ani na tomto mistrovství Evropy nepolevuje. Se třemi trefami se s dalšími pěti hráči dělí o prvenství v tabulce střelců.
Naposledy v semifinále proti Nizozemsku skóroval z penalty na 1:1. Byl to jeho šestý gól ve vyřazovací fázi mistrovství Evropy, čímž se dostal do čela historické tabulky šampionátu. Zároveň to byl jeho devátý gól v play off v součtu se světovým šampionátem, což je nejvíc ze všech evropských hráčů.
Když ho Anglie potřebuje, je spolehlivě po ruce a v případě nouze nastupují z lavičky prvotřídní náhradníci jako Watkins, Cole Palmer nebo penaltový specialista Ivan Toney. Poslední tři jmenovaní se v minulé sezoně Premier League dohromady podíleli na 71 gólech (45 branek, 26 asistencí), takže Southgate má vždycky možnosti, jak utkání změnit.
To je pravděpodobně také důvod, proč jeho tým ve všech třech zápasech play off šamponátu inkasoval první gól, ale přesto postoupil do dalšího kola. Anglie je neporažená v posledních šesti duelech Eura, v nichž zpočátku tahala za kratší konec (5 výher, 1 remíza). Žádný tým v historii soutěže nevyhrál víc takových zápasů.
Vzhledem k tomu, že turnaje často formují herní styl klubových trenérů, bude zajímavé sledovat, jaký přístup převládne po tomto mistrovství Evropy. Zda to bude kontrolovaná obrana Anglie, nebo drtivý útok Španělska.