Prostor Jana Morávka: Nagelsmanna čeká nejtěžší test. Euro je v Německu, ale doma budou i Turci

V Německu žiji téměř 15 let, takže si troufnu popsat, jak to tady sedm měsíců před startem vypadá. Co člověk tak nějak vnímá a slyší, tak Euro se pokusí co nejvíce navázat na mistrovství světa z roku 2006, které bylo perfektně zorganizované. Na tento šampionát jsou Němci opravdu hrdí.

Německo má obecně skvělé podmínky pro konání tak velké události. Je tu skvělé vlakové spojení a velká letiště v Mnichově, Frankfurtu a Düsseldorfu, který je v seznamu hostitelských stadionů nový. Četl jsem rozhovor s šéfem Deutsche Bahn, který říkal, že v plánu je, aby se co nejvíce cestovalo vlakovou dopravou a jednalo se o nejekologičtější šampionát v historii. Pro fanoušky bude zajištěný speciální lístek za 30 eur a díky němu se budou schopni přepravit rychlíkem z Mnichova až do Hamburku.

Městská doprava by měla být pro fanoušky kompletně zdarma. Přesto si myslím, že týmy budou chtít v případě vzdálenosti větší než 400 až 500 kilometrů z důvodu regenerace spíš létat. I my jsme to měli v Bundeslize – například trasa Augsburg-Freiburg je vzdušnou čarou zhruba 200 kilometrů, ale spojení po dálnici není dobré a vlaky také nic moc, tak jsme tam létali. Hodina v letadle oproti třem až čtyřem hodinám ve vlaku je pro hráče pořád znatelný rozdíl.

Oproti roku 2006 vypadly stadiony v Kaiserslauternu, Hannoveru a Norimberku. Pro české fanoušky je škoda, že zmizel Norimberk, vzdáleností by to byla ideální destinace. Ale je znát, že co se týká stadionů, tak nebylo potřeba moc změn. Všechny jsou velké a modernizované.

Je škoda, že se nehraje třeba v Mönchengladbachu, kde mají krásný a velký stadion pro 60 tisíc lidí. Třeba Lipsko má kapacitu jen 42 tisíc. Myslím si, že se dostalo na seznam především kvůli tomu, aby se dostalo na východ Německa. Stadion je pěkný, moderní, ale mně se na něm nikdy nehrálo moc dobře.

V jiných částech jiný přístup

Zajímavé pro české fanoušky, kteří se do Německa vydají, je sledovat, jak lidé v daných regionech přistupují k fotbalu. Když vezmu Mnichov a třeba Porúří (Dortmund, Gelsenkirchen), tak je to obrovský rozdíl. Na Bayern se chodí jak do divadla. Atmosféra je spíš komorní, movití lidé se přijdou podívat na pět branek, které Bayern vstřelí a jdou domů.

Ale v průmyslovější oblasti Německa nemají lidé tolik peněz, přesto je cpou do fotbalu. Je to pro ně všechno. Když to odlehčím, tak lidé v Porúří pracují, aby mohli podporovat svůj klub. Odráží se to i na kvalitě fandění. V Hamburku nebo na St. Pauli je to podobné. Fanoušci na nás běžně při rozcvičce házeli sněhové koule.

Na MS tu byla průměrná návštěvnost přes 50 tisíc a něco podobného se dá očekávat i příští rok. Nedivil bych se, kdyby se podařilo tuto hranici ještě překonat. Němci fotbal milují. Jsem stoprocentně přesvědčený, že jakmile turnaj vypukne, zastaví se zde čas. Vše půjde stranou. Bude to hlavní událost.

Všichni budou řešit jen fotbal. Fotbalová kultura je zde na vysoké úrovni. Jsou oblasti, kde na zápasy chodí celé rodiny. Sám mám kamarády, kteří chodí do kotle už dvě a půl hodiny před zápasem, zaberou si místo, chystají se na výkop. A tento přístup očekávám od Němců i během mistrovství Evropy. Největší fanatismus je asi v tomto ohledu ve Frankfurtu. Tam je fanouškovská základna opravdu silná.

Smutné téma je bezpečí všech fanoušků, kteří do Německa dorazí. Bohužel je to tvrdý fakt dnešní doby. Sem tam čtu, jak se policii podařilo odhalit jedince, kteří měli v úmyslu provést nějaké útoky. Věřím tomu, že během turnaje se nic nestane a bezpečnost bude na špičkové úrovni.

Německý tým není v dobré kondici

Rušno je však kolem zdejší reprezentace. Není v dobré kondici. Především co se týká výsledků. O to víc je muselo potěšit, že mají celkem hratelnou skupinu. Přišlo mi sympatické, že si na březnový přípravný termín zvolili poměrně těžké soupeře Francii a Nizozemsko. V červnu už prý podle Rudiho Völlera chtějí zvolit soupeře podobného víc těm, na které narazí ve skupině.

Ale nároďák se tu řeší takřka denně. Ať je to téma trenér, složení zálohy (zda spolu mohou hrát Kimmich s Gündoganem), jednička v brance (Neuer vs ostatní kandidáti) či špatné výkony jednotlivých hráčů. Naposledy se Markus Babbel opřel do Antonia Rüdigera, že hráč Realu Madrid by měl v reprezentaci podávat jiné výkony. V době, kdy byl v Chelsea, byl prý mentálně nastavený správně a nyní jezdí z Madridu s nosem nahoru a hraje na 80 procent.

Atmosféra je tu poměrně hustá. Když zastavíte lidi na ulici a zeptáte se jich na repre, tak jsou hodně skeptičtí. Tým si bude muset získat zpátky důvěru. Troufám si tvrdit, že momentálně tu mají větší podporu Turci. Žije jich tu opravdu hodně. A když se před pár týdny hrál přípravný zápas Německo s Tureckem, domácí Němce až zaskočilo, v jaké atmosféře se zápas konal, připadali si skoro jako by nehráli doma. Podpora Turků je po celé zemi obrovská.

Kritika se týká i reprezentačního trenéra Juliana Nagelsmanna. Zkouší experimentovat, z Kaie Havertze udělal levého halvbeka například. Má štěstí v tom, že mu kryje záda Rudi Völler. Ten doslova pronesl, že je naprosto normální v této fázi, ve které Německo je, zkoušet a experimentovat se sestavou. Kdyby mu jeho věci ale neměly dlouhodobě vycházet, nebo by snad ani nepostoupil ze základní skupiny, trpělivost Němců skončí a bude se řešit jeho odvolání. V tomhle je Německo strašně přísné.

Los Eura: Česko proti Turecku a Portugalsku

Hráčům nepomohl ani nedávno zveřejněný dokument o tom, jak to probíhalo na MS v Kataru, kde měl štáb přístup do zázemí národního týmu. Natvrdo bylo natočené, jak hráči chodili pozdě na taktické mítinky a trenér Hansi Flick je za to tepal. Celý tým to svléklo do naha a ještě více zvedlo tlak veřejnosti.

Pro Nagelsmanna je nyní obrovský výzva, aby dal dohromady znovu soudržný tým, který hraje pěkný fotbal a navázal tím na světový šampionát v Brazílii. Výzva je to z toho pohledu, že sám nevím, jak by ideální tým Německa momentálně měl vypadat, jak ho postavit, aby to bylo dobré. Individualit je spousta, ale sladit je a spojit ve funkční celek, to bude nadmíru složitý úkol.