Prostor Jana Morávka: De la Fuente si zaslouží šťastný konec. Jeho cesta je vzorová i pro Česko
Španělsko – Anglie (neděle 21:00 + audiokomentář)
Asi nikoho nepřekvapím tím, že výhru na letošním Euru přeju Španělům. Hrají nejhezčí fotbal na turnaji, což potvrzují i statistiky i pokročilá data. K nim se níže ještě dostanu a trochu si je rozebereme.
Není to v mém případě jen o tom, že mě Španělé více baví. Trenér Luis de la Fuente mě přesvědčil, že se umí výborně připravit na soupeře a pokaždé zvolí dobrou taktiku. Dokázal to v utkání s Francií a myslím, že si posvítí i na Albion.
Angličané dle mého hřeší na svoji kvalitu a sílu kádru, který dali dohromady. Výsledkem není hezký fotbal. Nebaví fanoušky. Je to pragmatismus, který je dovedl až do finále. Jestli by anglický triumf měl přinést něco pozitivního, tak snad jen skutečnost, že už se lidé nebudou posmívat Harrymu Kaneovi, že nikdy nevyhrál žádnou trofej. A to je trochu málo, nemyslíte?
Spousta lidí argumentuje tím, že Anglie hrála, co bylo třeba, aby se dostala do finále… To se jí, pravda, povedlo, za celý průběh Eura bylo ale jen pár desítek minut, kdy se na její fotbal dalo dívat.
Musím uznat, že mi přijde až obdivuhodné, z jak těžkých momentů se Anglie dokázala dostat a jaké zápasy nakonec zvrátila ve svůj prospěch. Nikdy to v těžkých chvílích nevzdala. Nicméně se asi všichni shodneme, že svůj obrovský potenciál tím nenaplnila.
Schválně, zkuste si sami říct, koho byste zvolili za hráče celého šampionátu. Jaká jména vás napadají? Mezi mými adepty je Lamine Yamal, Nico Williams, Rodri či Fabián Ruiz. Všechno hráči Španělska. Napadl vás někdo z Anglie? Pokud ne, tak se není čemu divit. Angličané zkrátka nebaví. Nevidím u nich hráče, který by si to zasloužil.
Člověk si naopak říká, proč došel trenér Gareth Southgate k některým rozhodnutím až v pokročilé fázi turnaje. Mířím například na zařazení Kobbieho Mainooa do základní sestavy. Od chvíle, kdy se objevil na hřišti, okamžitě dokázal, jaká chyba byla nechat ho sedět na lavičce. V utkání proti Nizozemsku strčil zkušenějšího parťáka Declana Rice do kapsy.
Líbil se mi především směrem do ofenzivy ve finální třetině hřiště, kde si často říkal o přihrávky, posouval míče směrem nahoru, snažil se o prostrkávačky a téměř vůbec nekazil. Studoval jsem jeho statistiky a zjistil, že za celý turnaj zkazil jen pět procent nahrávek. To je neuvěřitelné číslo. Taková většinou míval snad jen Toni Kroos.
Slíbil jsem, že se podívám na různá data a statistiky, tak si je pojďme rozebrat. Podle mého názoru mohou být totiž zajímavým vodítkem k tomu, jak by to v neděli večer na Olympijském stadionu v Berlíně mohlo vypadat. Španělsko mělo jednu z nejtěžších cest do finále. Od skupiny potkalo Chorvatsko, Itálii, Německo a Francii. Všechny tyto týmy porazilo. Má nejvíce střel (108) na celém Euru. Anglie má pro srovnání o 42 střeleckých pokusů méně.
Co se týká očekávaných gólů (xG), vyšší hodnoty mají znovu Španělé. Kane a spol. nastřádali 5,89 xG, přičemž vstřelili osm branek. Svěřenci Luise de la Fuenteho mají xG 10,9 a reálně vstřelili 13 branek, což znamená, že oba týmy lehce překonávají očekávání.
Španělé jsou lepší i co se týká individuálních statistik. Například v driblinku je Yamal pátý (30 driblinků) za Jamalem Musialou, Ousmanem Dembélém, Kylianem Mbappém (32) a Jeremym Dokuem (34). Hned za sedmnáctiletým španělským zázrakem je Nico Williams (29). Bukayo Saka, nejlepší z Angličanů, má 24 driblinků a je jedenáctý. A třeba takový Phil Foden je s 12 driblinky až na 26. místě…
Tím, že Anglie hraje hodně defenzivně ale naopak logicky vyniká v jiných atributech. V získaných balonech vede Declan Rice (41) a třetí je stoper Marc Guéhi (40).
Jestli může Anglie něčím překvapit, pak tím, že má velké množství způsobů, jak hrát. Trojková obrana s postavením 3-6-1 a Harrym Kanem nahoře. Případně něco ve stylu 5-3-2. Nastoupit může ale i v klasické čtyřce.
V herním stylu mají spoustu možností, které můžou ještě i v průběhu utkání měnit a hráči nepříjemně rotovat. Je otázka, jak se jim to z teorie podaří přenést na hřiště. Tady mám u anglického týmu velké pochyby. Ne tak u Španělů, kteří mají svůj herní styl vypiplaný do detailu. Je znát, že trenér De la Fuente s týmem pracuje už dlouho a hráči ví, co od něj mohou očekávat.
Vlastně se mi jeho cesta ohromně líbí. Je to ideální způsob, jak by to mělo vypadat. Úspěšný byl už s reprezentačními výběry do 19 let (vítěz ME v roce 2015) a do 21 let (vítěz ME v roce 2019). S týmem do 23 let byl stříbný na Olympijských hrách v Japonsku (2020). Následně se přesunul k seniorskému týmu, se kterým triumfoval v Lize národů a nyní jej dovedl do finále Eura. Uznejte sami, tohle je příběh jako hrom, který si zaslouží šťastný konec.
V každém z těchto mládežnických výběrů měl i několik současných reprezentantů z Německa. Je to vlastně trochu poučení pro český fotbal, který si vybral trenéra půl roku před šampionátem, chtěl se vydat svojí cestou, ale na přípravu měl čtyři zápasy… Muselo by být velké štěstí, aby to dopadlo dobře.
Kdo chce být úspěšný, musí investovat do dlouhodobé kvalitní práce. Musí mít jasný herní plán, zmáknutý do posledního detailu a hráči musí být dosazeni přesně podle vybrané herní šablony. K tomu jsme se u nás zatím nedostali. Španělé ano. Protože jejich výkony na mistrovství Evropy nejsou dílem náhody. Je to kombinace kvalitního trenéra a výborných hráčů s jasným herním stylem.
