Když se synové potatí, aneb šest báječných příběhů Eura 2024. Dojde dokonce i na odvetu

Psal se 22. červen roku 1996. Nizozemsko se potkalo s Francií ve čtvrtfinále Eura a Danny Blind navlékl kapitánskou pásku. Zápas došel do prodloužení a následně i do penalt. Kapitán Oranjes sice proměnil poslední penaltu, ale Holanďané už po Seedorfově selhání ztráceli. Laurent Blanc pak rozhodl o postupu Francouzů a na hřišti se s ním radoval i mladý šlachovitý bek Lilian Thuram. Pro Blinda to byl poslední zápas v reprezentaci. Pro Thurama tehdy velká kariéra teprve začínala.

V pátek (téměř na den přesně po 28 letech) se v Lipsku ale setkají potomci těchto dvou velkých fotbalových osobností. Daley Blind v dresu Nizozemska a Marcus Thuram za Francii.

Není úplně samozřejmé, aby na slávu svých tatínků synové navázali, něco o tom vědí Diego Maradona junior, Stephan Beckenbauer či Enzo Zidane. Na letošním fotbalovém Euru ale hraje rovnou šest synů slavných fotbalových otců.

Danny Blind a Daley Blind

Danny Blind (62) byl osobnost. Možná nebyl tak výrazný jako ofenzivní esa nizozemské reprezentace, ale tým okolo Dennise Bergkampa, Clarence Seedorfa nebo mladíčka Patrika Kluiverta vedl jako kapitán. Na klubové scéně byl po přestupu ze Sparty Rotterdam ikonou Ajaxu Amsterdam, se kterým vedle několika domácích ligových titulů vyhrál v roce 1995 i Ligu mistrů a trofej zvedal jako kapitán.

Lídrem se stal i syn Daley (34). Také jeho kariéra je spojená s Ajaxem, výraznou stopu ale zanechal i v Premier League, kde hájil čtyři sezony barvy Manchesteru United. Ligu mistrů jako táta sice nevyhrál, ale právě s Red Devils vyhrál v roce 2017 Evropskou ligu. A byla to pro něj hodně emotivní záležitost, vždyť ve finále porazil 2:0 tým svého srdce – Ajax.

Po působení v Bayernu je dnes oporou španělské Girony a samozřejmě i stálým členem širšího kádru nizozemské reprezentace. V národním týmu byl u bronzu z mistrovství světa 2014, na letošním Euru ale do hry ještě nezasáhl. V letech 2015 – 2017 dokonce nastala situace, kdy otec Danny byl trenérem národního týmu a vedl svého syna.

Lilian Thuram a Marcus Thuram

Netrvalo to dlouho, vlastně jen 13 let, co se v sestavě Francie na velkém turnaji znovu objevilo jméno Thuram. Otec Lilian (52) hrál za zemi galského kohouta naposledy v roce 2008, syn Marcus poprvé v roce 2021. Táta je ale zatím rozhodně úspěšnější. Hrál v obraně a měl fantasticky vyrýsovanou postavu plnou svalů. Proslul také tím, že si před zápasy natíral své tělo olejem, aby soupeřům co nejvíce komplikoval život. Jednoduše ho kvůli klouzavé pokožce nešlo chytit. Co se úspěchů týče, vyhrál mistrovství světa 1998 i mistrovství Evropy o dva roky později. Se 142 starty je dodnes rekordmanem francouzského národního týmu.

Syn Marcus (26) aktuálně působí v Interu Milán a stejně jako táta si také zahrál finále mistrovství světa. Na rozdíl od něj ale neuspěl. Na hřiště na posledním šampionátu skončil v boji o zlato na hřiště jako náhradník, nakonec ale s francouzským týmem vytrpěl prohru po penaltovém rozstřelu. 

Za reprezentaci zatím dal jen dva góly ve 20 utkáních, což je na útočníka hodně málo. Stejný počet gólů dal v kariéře i jeho otec, který obě své branky z pozice obránce vstřelil v semifinále MS 1998 proti Chorvatsku.

Sérgio Conceicao a Francisco Conceicao

Pro portugalské fanoušky je Sérgio Conceicao (49) dodnes hrdinou, který zničil na Euru 2000 Německo hattrickem. Zemi věčného rivala tehdy vyřadil už v základní skupině a po jeho kousku potupně skončil německý trenér Erich Ribbeck.

Sergio tehdy patřil do týmu, který táhly ikony jako Figo, Fernando Couto nebo Rui Costa. Na onom mistrovství Evropy skončili Portugalci až v semifinále, když je popravila penalta ve 117. minutě v duelu s Francií, katem byl Zinedine Zidane.

To, co Francisco Conceicao (21) zdědil po svém otci, je gólový instinkt. Poznali to i Češi. Právě on vstřelil v nastaveném čase vítězný gól Portugalska v úvodním utkání obou týmů na letošním Euru. Pracovitý forvard patřil od léta 2022 Ajaxu, angažmá v Nizozemsku mu ale příliš nevyšlo a v tamní lize ani jednou neskóroval.

Ožil po návratu domů do Porta, kde hrál poslední sezonu na hostování a od léta už zase bude kmenovým hráčem FC Porto. Mateřský klub ho vykoupil za 10 milionů euro. Pokud by chtěl zazářit v utkání s Německem jako jeho otec, zřejmě si bude muset počkat minimálně do čtvrtfinále. Právě tam by se cesty obou zemí mohly potkat.

Enrico Chiesa a Federico Chiesa

Enrico Chiesa (53) byl výjimečný útočník, který mimo jiné jako nejlepší střelec dotáhl Parmu v roce 1999 až k triumfu v Poháru UEFA. Jenže měl smůlu, že ve své době byla v italské reprezentaci neskutečná konkurence. Prosadit se ve společnosti Vialliho, Ravanelliho, Manciniho, Vieriho nebo Signoriho bylo přetěžké. I proto debutoval na mezinárodní scéně až ve svých 25 letech a za Squadru Azzurru nastoupil jen v 17 zápasech. Přesto dokázal sedmkrát skórovat a jednu trefu zapsal i v duelu s Českem na Euru 1996 (1:2).

Jeho syn Federico (26) dal za italský národní tým také sedm gólů, jen k tomu potřeboval o poznání více zápasů – na letošním Euru dosáhne na 50. reprezentační start. Na rozdíl od svého táty zažil velkou slávu, když byl před třemi lety členem vítězného týmu na posledním Euru.

Aktuálně hraje svůj druhý evropský šampionát a těší se i důvěře trenéra Luciana Spallettiho. Federico je druhým nejdražším italským útočníkem historie, Juventus za něj v létě roku 2022 zaplatil Fiorentině 44,6 milionu eur. Dražší byl už jen Christian Vieri.

Peter Schmeichel a Kasper Schmeichel

Otec byl pan brankář a syn se rozhodně potatil. Peter Schmeichel (60) vyhrál v roce 1992 s Dánskem mistrovství Evropy a v roce 1999 vyhrál s Manchesterem United památné finále Ligy mistrů proti Bayernu. Za svou zemi nastoupil do 121 zápasů.

Také Kasper (37) těsně před startem Eura dosáhl na 100 startů za národní tým a na evropském šampionátu svou bilanci navyšuje. Pokud jeho táta vyhrál s United anglickou Premier League pětkrát, on se může pyšnit tím, že v roce 2016 dovedl k prvenství outsidera z Leicesteru. Dnes chytá za Anderlecht a na třetím Euru v řadě je jedničkou dánského národního týmu. Otec Peter startoval na čtyřech mistrovstvích Evropy. 

V Německu se už stihli potkat, zatímco Kasper vybojoval na právě probíhajícím turnaji pro Dánsko dvě remízy (se Slovinskem 1:1, a Anglií 1:1), jeho táta zdatně působí v roli televizního reportéra. A po utkání s výběrem Albionu došlo i na objetí. "Dělal jsem už hodně pozápasových rozhovorů, ale takový nikdy," svěřil se s dojetím.

Gheorhge Hagi – Ianis Hagi

Říkalo se mu Maradona z Karpat a pro Rumunsko byl před čtvrtstoletím polobohem. Gheorghe Hagi (59) je dodnes považován za nejlepšího rumunského fotbalistu v historii. Zahrál si za Real Madrid i Barcelonu, kariéru pak dohrával v Galatasarayi, se kterým vyhrál Pohár UEFA. 

Ianis Hagi (25) přijal svůj odkaz a po vzoru otce se stal fotbalistou. Ač není tolik známý, má za sebou rozhodně zajímavou profesionální kariéru. Stejně jako otec začínal v Constantě, ale brzy se vydal do Fiorentiny, hrál i v Belgii za Genk, pak za Glasgow Rangers a poslední sezonu působil v La Lize, kde v dresu Alavésu odehrál 22 utkání.

I díky tomu se dostal do nominace rumunské reprezentace, za kterou zřejmě brzy odehraje 50. zápas. A velmi rád by navázal v národním týmu na otce, ten se na Euru 2000 probojoval s Rumunskem až do čtvrtfinále.

Mimochodem trenérem rumunského týmu na letošním Euru je Edward Iordanescu (46), jehož otec Anghel vedl v letech 1993 – 1998 zlatou generaci rumunské reprezentace včetně Hagiho.