Kluci stáli s pusou dokořán, řekl Straka o nástupu do Dynama. Lanařili ho už před třemi týdny
Trenére, jaké to je vracet se po pěti letech zpět do české ligy? Navíc na domácí půdu?
“Pro mě je to obrovská výzva. Hrozně moc děkuju panu Emilu Kristkovi (člen představenstva), že mi dal tu šanci. Známe se 25 let a vždycky jsme byli velcí kamarádi, každá spolupráce s ním byla super. Jsem proto moc rád, že mi umožnil vrátit se zpět do rodného města. Udělám naprosté maximum, abychom byli úspěšní.“
Prozradíte, kdy vás poprvé oslovil s nabídkou jít do Dynama?
“My jsme v kontaktu neustále, fotbal spolu řešíme vlastně pořád. O Dynamu jsme se tak poprvé bavili už nějaké tři týdny zpátky. Říkal mi, že tam jde a že by byl rád, abych tam byl spolu s ním. Reagoval jsem, že ho dobře znám a vím, jakým způsobem pracuje, takže jeho nabídce se bránit jistě nebudu. Je to totiž fakt borec. Stejně jako já říká věci na rovinu, i když vás to někdy může hodně bolet, zároveň je to strašně ochotný člověk. I díky němu jsem si jistý, že to bude fungovat. Pracovat s někým takovým mě absolutně naplňuje.“
Předpokládám, že když se vám po zápase na Slavii ozval znovu, ani na chvíli jste neváhal.
“Absolutně ne. Pro mě je to comeback domů. V neděli jsem se prošel městem a dýchla na mě nostalgie. Člověk tady strávil tolik let, de facto celé dětství. Být zpět je strašně krásné, ale zároveň to člověka dost zavazuje. Vím, že mě čeká těžký úkol, ovšem já ho dokážu zvládnout!“
Jakými slovy se uvedete v kabině?
“To ode mě nechtějte vědět, do toho nikomu nic není. Ale znáte mě a víte, jak to asi bude vypadat. Obě utkání Dynama v sezoně jsem navíc viděl. Mám tak celkem jasnou představu, co hráčům řeknu i co po nich budu chtít, mám už své zavedené rituály. Každý z týmu si bude hlavně muset pečlivě rozmyslet, proč tu je, co chceme společně dokázat. A já věřím, že i dokážeme!“
Mluvil jste už s někým z mužstva?
“Mluvil jsem už třeba s oběma německými kluky (Jakobem Tranziskou a Nicolasem Keckeisenem), co máme v týmu. Oba stáli s pusou dokořán, když jsem na ně spustil plynulou němčinu (směje se).
Zmínil jste rituály. Dojde i na váš pověstný tataráček?
“Tohle už je trochu klišé, od podpisu smlouvy jsem o tataráku slyšel asi padesátkrát. Pokud budeme úspěšní, klukům ho rád udělám, teď však o něm nechci ani slyšet. V tuhle chvíli nás čeká kupa těžké práce!“
Pojďme tedy k vážnějším věcem. Dynamu se vstup do sezony vůbec nepovedl, po dvou kolech je s nula body a skóre 0:6 poslední. V čem vidíte největší problém týmu?
“Odpovím trochu jinak. Mančaft Dynama jsem pozorně sledoval už v baráži a vím, že tam kluci ukázali obrovské srdce. Dokázali se semknout a urvat záchranu, což je přesně to, na čem teď budeme chtít stavět. Srdce je totiž základ všeho, bez něj neuděláte ve fotbale nic. Přesně tedy vím, na čem budu bazírovat, co budu po mančaftu chtít ze všeho nejvíc. Taky se musíme postarat o to, aby Střelecký ostrov byl skutečně náš domov i hrad. Místo, odkud bude každý vozit body jen dost těžko.“
Jak moc hodláte sázet na veterána Zdeňka Ondráška? Bude v kabině tzv. prodlouženou rukou trenéra?
“Zdeňka znám velice dobře. On sám si možná vzpomíná, že jsem to byl já, kdo ho před lety vytáhl do áčka. Už má sice nějaký věk, ale já nikoho nezatracuju, Zdeněk je navíc pořád zatraceně dobrej hráč. Měl by to být náš lídr, alespoň já na něj tuhle úlohu určitě nabalím. Kdo jiný by ji měl plnit, když ne právě on.“
Už máte jasno o svých spolupracovnících?
“O jednom určitě ano. Asistentem zůstává dál Jirka Kladrubský.“
Byla to pro vás jasná volba?
“Rozhodně. Nechal jsem si ho, protože je to místní ikona. Kluk s obrovským srdcem, což určitě platí i o Jiřím Lerchovi. Jak to ale bude s ním, to vážně nevím. Na to se musíte zeptat vedení.“
A co posily? Budete žádat razantní posílení kádru?
“Pracujeme na tom, ale taky nejsme žádný Real Madrid. Máme určité prostředky a nesmíme zapomínat na to, že ještě nedávno mělo Dynamo velké finanční problémy. O nějakých posilách se už samozřejmě bavíme, tohle je ale otázka spíš na pana Kristka. Já každopádně udělám vše, abychom my dva společně vytáhli klub nahoru.“
A jak vás do nové mise povzbudila nedávná štace v Michalovcích, kde se vám povedl malý zázrak v podobě záchrany?
“Dokázal jsem to už předtím s Trenčínem, v Michalovcích byla ale situace ještě horší. Když jsem tam přišel, tak byl mančaft v bahně. Našlo se spoustu těch, co mi říkali, ať tam nechodím, že to nemůžu nikdy zvládnout, já je ale neposlechl a dobře jsem udělal. Víte, je hodně lidí, co mi nepřejí. Takoví ti žraloci, co by vás nejradši sežrali zaživa, co o vás mluví jenom špatně. Na ně ale nesmíte nikdy dát. Musíte si věřit a já sobě určitě věřím. Dokázal jsem vytáhnout Michalovce, to samé se mi povede i s Dynamem.“