Málokdo čekal, že Sparta po dvou prohraných zápasech v řadě nenasadí doma proti Liberci nejsilnější sestavu. Navíc po reprezentační pauze. Na lavičce zůstali Lukáš Haraslín, Veljko Birmančevič, Qazim Laci a volno dostali Angelo Preciado či Martin Vitík.
"Je to pro nás vždycky skládačka, abychom dobře nakombinovali vytížení hráčů v lize a v národním týmu. Chceme je mít adekvátně vytížené," vysvětloval Lars Friis svůj záměr po utkání.
Potvrdil tím, že Sparta opravdu dbá na signály, které dostává od fitness a datových členů realizačního týmu, což je v dnešní době naprosto standardní věc. Pryč jsou doby, kdy to trenéři dokázali utáhnout celou sezonu ve 12 až 13 lidech a vyhrávali se mistrovské tituly.
Analytické poznatky jsou důležité obzvlášť v momentě, kdy jen za podzim odjedou hráči na reprezentační sraz hned třikrát. V tomto roce bylo na programu v součtu pět akcí pro národní týmy. V březnu přípravné zápasy, v červnu příprava na Euro a samotný turnaj v Německu, krátká letní dovolená, start Chance Ligy v červenci, odehrálo se sedm kol, hráči se dostávali do tempa a přišla další pauza. To samé následovalo mezi zářím a říjnem a to samé přijde za měsíc v listopadu.
Ne nadarmo se ve fotbalových kruzích rozjíždí debata o tom, že jsou hráči extrémně zatížení. Stěžují si světové hvězdy, není to o tom, že by si nyní sparťanský kouč posteskl, že má o starost navíc. Reprezentace, která pro fotbalisty i kluby vždy znamenala čest a prostor pro zviditelnění, se rázem stává tak trochu přítěží. Hráči jsou nominováni, aby krátce po ohlášení soupisky z kádru vypadli a řešili se náhradníci.
Stalo se tak například v případě sparťana Matěje Ryneše či slávisty Davida Zimy. Oba poslední sraz vynechali kvůli zranění, ale o víkendu figurovali v základních sestavách a sehráli důležité role při vítězství svých týmů. Nehodlám se pouštět do spekulací o tom, jak moc vážné byly jejich problémy a jak moc kluby chtěly ochránit své opory. Okolnosti k nim ale svádí. V rozhovoru pro eFotbal na problém odvážně poukázal i bývalý záložník letenského týmu Václav Němeček.
Friis si po náročném reprezentačním bloku nemohl dovolit šetřit všechny opory. Zatímco Vitík, který na srazu odehrál 180 minut, mohl v sobotu zůstat na tribuně, v případě Haraslína, Birmančeviče to prostě nešlo. Důvod? Sparta nemá tak kvalitní lavičku, aby svěřila osud ligových zápasů čistě záložním variantám. Ostatně výhru nad Libercem a výrazné oživení hry přinesl právě až střídající Haraslín, který, abych byl férový, využil výborné přihrávky náhradníka Martina Suchomela.
V případě Letenských je však síla lavičky téma už od samého začátku sezony. Mají hráči, kteří dostřídávají či čekají na šanci na to, aby dokázali alternovat v sestavě áčka? Můj názor je takový, že zde současnou Sparta tlačí bota. Letní a vlastně i zimní posily zatím na level Haraslína a spol. nedorostly.
Indrit Tuci se sice v sobotu zapojil do úvodní gólové akce, ale na úrovni, aby bez problémů nahradil jakékoliv křídlo, kde nastupuje, není. Leckdo může namítat, že jeho přirozený post je v útoku, ale ani tam nepřevyšuje konkurenci. Norský středopolař Markus Solbakken stejně nedokáže ve sparťanské herní mapě nahradit Kaana Kairinena. I proto dost možná hraje střední záložník pod prášky na bolest, jak prozradil kouč finské reprezentace. Formu hledá i Ermal Krasniqi. Na křídla pak zbývají Kryštof Daněk a Jakub Pešek.
A posily do obrany? Mathias Ross se po slabých výkonech z letních měsíců do rotace nedostává, Elias Cobbaut se dává do kupy po zranění a Imanola Garcíu zdravotní problém vyřadil na celou sezonu.
Může to být pro Spartu problém? Jistým způsobem ano, jelikož má v kádru spoustu hráčů, kteří pravidelně míří reprezentovat a zároveň je aktivní na třech frontách, přičemž v Lize mistrů po dvou kolech udržuje šanci na senzaci v podobě vyhnutí se okamžité eliminaci. Hráčům budou minuty v zápasech a na cestách dál naskakovat. Únava se bude kumulovat. A nervózních duelů, jako byly ty s Olomoucí či v sobotu s Libercem, může být více a ne vždy dopadnou s dobrým koncem.
Navíc je tu rozjetá Slavia, kterou v neděli večer nezastavil ani obrozený Jablonec. Znovu potvrdila, že po reprezentačních pauzách je extrémně silná. Tři body brala v březnu na Slovácku (3:1), v září proti Mladé Boleslavi (2:0) a to samé zopakovala nyní proti rozjetému týmu Luboše Kozla.
Přitom sešívaní jeli na sever Čech bez vykartovaných Oscara Dorleyho a Davida Douděry. Možná i proto trenér Jindřich Trpišovský nešetřil reprezentanty. Lukáš Provod, Tomáš Chorý, Jan Bořil či Tomáš Holeš figurovali v základní sestavě a odehráli celý zápas. Starty v národním týmu počítali také El Hadji Malick Diouf či Christos Zafeiris. Je snad rozdíl v analytických poznatcích či zvládají slávisté regeneraci po repre bloku lépe než sparťané? Jejich přístup je minimálně k zamyšlení. Nabrané síly z rotace se však mohou projevit výrazně později, především v závěru sezony.
Znatelný rozdíl je však i při pohledu na to, jaké hráče má mimo ideální základní sestavu k dispozici Jindřich Trpišovský. Po hodině hry poslal na hřiště Mojmíra Chytila a na závěrečnou pasáž přišli do hry Petr Ševčík, Ondřej Zmrzlý či Conrad Wallem. Nevyužitý navíc zůstal Matěj Jurásek.
Když se člověk podívá na marodku, kde má Slavia ještě Igoha Ogbua, Ivana Schranze, Tomáše Vlčka, Lukáše Masopusta a Jindřicha Staňka, myslím, že je o vítězi v síle širšího kádru jásno. Sparta tahá za kratší provaz nejen v tabulce, ale i v tomto měřítku.
Musí se však uznat, že zatímco červenobílí po pohárovém utkání v Bilbau o víkendu doma hostí Duklu, Sparta jede do Plzně, kde sice v minulé sezoně vyhrála MOL Cup, ale při náročném březnovém programu inkasovala v ligovém utkání čtyři branky.
Západočeši jsou navíc zpátky po útlumu na vítězné vlně. Odvrátili dotěrný Baník, který je obtěžoval ze čtvrtého místa a po vzájemném duelu si vytvořili šestibodový polštář. Rázem se v plzeňské kabině zapomnělo na problémy, o kterých se smí a nesmí mluvit. Jak zjistil web eFotbal, vedení Viktorie zakázalo trenéru Miroslavu Koubkovi stěžovat si na absenci Tomáše Chorého a mělo dokonce pohrozit sankcemi v případě porušení.
O tom, jak moc pevná je pak trenérova pozice, svědčí i jeho slova o případném angažmá Martina Svědíka v Plzni či v Baníku.
Pravdou je, že na vítkovickém stadionu nejstarší kouč v Chance Lize nemohl říct ani popel. Jeho tým splnil taktický plán do posledního puntíku. Nepustil do hry střed pole, vymazal jedinou ostravskou hrozbu Ewertona a navrch přidala kritizovaná plzeňská ofenziva tři branky.
Cestu ke třem bodům Západočechům vydláždily tahy trenéra Pavla Hapala, který sáhl do sestavy, změnil formaci a na hostující brejky netrefil složení stoperské dvojice, které dělal obrovské potíže Prince Adu. Trefně to na sociální síti X okomentoval někdejší trenér mládežnických reprezentací Martin Laciný, jehož slova si zde vypůjčím. "Proč měnit něco, co funguje. Přizpůsobovat hru soupeři a nehrát svojí hru, to je hrozná slabost některých trenérů."
Kouč Baníku své rozhodnutí po utkání vysvětloval slovy, že chtěl navázat na dva měsíce starý duel z předkola Konferenční ligy proti Kodani. Jako náplast na neúspěch pak dodal, že byli Slezané ve všech statistikách lepší, ať už se jednalo o střely či držení míče. Možná se pletu, ale obávám se, že to jako omluva pro první porážku na domácím hřišti stačit nebude.
Viktoria jasně ukázala, že i když se nůžky mezi ní a pražskými S v posledních měsících rozevřely zase o kousek víc, na Baník její současné rozpoložení pořád stačí a svou pozici si obhájí.
