Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama

Gól není zločin: Liga je zpátky! Sparta i Slavia začaly terapií šokem, Kováč už zase vaří

Lars Friis při své premiéře v roli hlavního kouče na lavičce Sparty.
Lars Friis při své premiéře v roli hlavního kouče na lavičce Sparty.Livesport / Profimedia
Vstřelit gól není zločin… Od této hlášky televizního komentátora Jaromíra Bosáka se inspiroval název nové rubriky Livesport Zpráv, která bude každý týden rozebírat dění v Chance Lize. Zatímco loni bylo na úvod sezony k vidění 24 branek, letos padla úroda na pouhých 19. Něco mi říká, že jsme zvolili správný název...

Sparta má poměrně jasné cíle, se kterými vstupuje do nové sezony – znovu obhájit titul a postoupit do Ligy mistrů. Jedná se o naprosto legitimní mety po posledních úspěších letenského mužstva. Zamezit jí v tom nemají ani odchody trenéra Briana Priskeho a kapitána Ladislava Krejčího.

Asi málokdo však tušil, že nový šéf lavičky Lars Friis nachystá fanouškům terapii šokem. Když David Pavelka v červnu podepisoval novou smlouvu, leckoho muselo překvapit, že je ještě stále platným členem kádru.

Natož představa, že s ním Sparta vstoupí v základní sestavě do nového ročníku Chance Ligy… Není se čemu divit. Poslední soutěžní zápas odehrál někdejší reprezentant 27. prosince 2023 proti Teplicím a celé jaro vynechal kvůli zranění. Na Spartě plnil roli mentora, který společně s ostatními formuje kabinu správným směrem a vytváří dobrou atmosféru. 

Při odchodech Michala Ševčíka s Adamem Karabcem do Německa a usazení Markuse Solbakkena mezi náhradníky to od Friise působilo trochu jako zkouška odvahy, co všechno letenské publikum snese. Drhlo to. Lukáš Sadílek není typický špílmachr, který vás vytáhne svým výkonem nahoru a Pavelka zase nikdy nepatřil mezi nejkreativnější borce v lize. I dánský kouč diplomaticky uznal, že v jistých okamžicích slevila Sparta ze svého standardu, který předváděla v minulé sezoně.

V konečném důsledku se však jednalo o prozíravé rozhodnutí. Na rozdíl od Jindřicha Trpišovského zvolil Priskeho nástupce odlišnou strategii při vytížení hráčů, kteří startovali na evropském šampionátu v Německu. Zatímco sparťanští účastníci v prvním kole odehráli dohromady jen 182 minut, slávisté to proti Slovácku napálili na 557 minut. Tři viktoriáni na Dukle dali dohromady 255 minut, což také není nic ke chlubení.

Organizace FIFPro na základě studií tvrdí, že hráč by měl mít mezi zápasy pětidenní přestávku a po sezoně minimálně 28 dní volna, ideální doba na odpočinek je dokonce 42 dní. Expert Livesport Zpráv Jan Morávek v jednom ze svých Prostorů psal o tom, že standardem v Augsburgu bylo 30 dní volna.

Češi hráli poslední zápas s Tureckem 26. června, z Hamburku následně odlétali den poté. Slavia měla termín výkopu 21. července. Přiznám se, že mě zápřah Lukáše Provoda, Tomáše Holeše či Mojmíra Chytila, kteří na Slovácku odehráli celý zápas či jeho výraznou část, překvapil.

Rozumím myšlence, že kluby chtějí mít reprezentanty rozehrané vzhledem k letním předkolům co nejdříve, ale je to balancování nad případným zraněním z kumulované únavy, které se může dříve či později objevit. Třeba takový Kevin de Bruyne odehrál na Euru poslední zápas 1. července, přesto vynechá letní turné s Manchesterem City a nástup v klubu má po zásahu Pepa Guardioly až 5. srpna. Pět dní před prvním soutěžním duelem. I zde zvítězilo, že odpočatý fotbalista o pár dnů později je víc než uspěchaný návrat do procesu.

Zatímco Slavia vstupuje do evropských pohárů až první týden v srpnu, Sparta už v úterý rozehrává úvodní duel druhého předkola Ligy mistrů v Irsku a každá ušetřená minuta u klíčových postav bude k dobru. Nemohu se však ubránit myšlence, zda by rudí neměli mít pozice Kaana Kairinena a Qazima Laciho vykryté přece jen trochu lépe, aby odpovídaly jejich ambicím. Friisovi jde ale k duhu, že první soutěžní zápas i s improvizovanou sestavou dokázal otočit a vyhrát. 

To se však nedá říct o Slavii. V Uherském Hradišti se uvařila v parnu, které v neděli sevřelo Česko. Sešívání na Slovácku ani na chvíli nevzali v potaz šetření hvězd a postupně ládovali do hry to nejlepší, co bylo k dispozici. Co naplat, že v přípravě Daniel Fila figuroval ve všech zápasech v základní sestavě, v neděli nedostal ani minutu. To samé platí pro Conrada Wallema či Václava Jurečku.

Přednost měla rekordní posila Tomáš Chorý, jenž do přípravy paradoxně vůbec nezasáhl, ale ani nákladná akvizice ze západu Čech pražskou výpravu nespasila. Slavia vystřelila na branku pouze dvakrát, což je v jejím případě ojedinělý jev. V minulé sezoně se jí to přihodilo jen třikrát – dvě a méně střel na branku měla proti Plzni (0:1), Spartě (0:0) a Teplicím (0:0).

Že by opravdu post hrotového útočníka nebyl ve štábu Jindřicha Trpišovského ten hlavní problém? 

S novým útokem se na Julisce vytasila Plzeň, která přes léto cílila na mladé talenty a šestadvacetiletý Daniel Vašulín jako zkušený matador zvedal průměrný věk nováčků na 22 let. Viktoria stihla "vyřešit" zápas ještě v průběhu první půle – dva góly, xG 1,42, 9:2 na střely a držení míče 60 %. Díky bohu pro ni. Po změně stran totiž Dukla přepnula z druholigového módu a začala být nepříjemným soupeřem – jeden gól, šest střeleckých pokusů a odcházející hlas Miroslava Koubka budiž tomu důkazem.

Nejlepší zápas nabídla Karviná s Libercem – padly čtyři branky (chválíme) a hra se přelévala nahoru dolů. Trenér Radoslav Kováč při vítězném debutu zůstal věrný své cestě, které se držel v minulých sezonách v Pardubicích a na hřiště od prvních minut poslal nejmladší jedenáctku z celého kola. Tým Slovanu měl v průměru 23,6 let. Jen pro srovnání – Dukla proti Plzni vyrukovala se sestavou, která byla v průměru o šest let starší. 

Kováčovi se povedlo i zařazení letních posil. Šest z nich zasáhlo do zápasu a tři (Adam Ševínský, Michal Hlavatý a Qendrim Zyba) se přímo podílely na vstřelených brankách. Především 20letý Ševínský ukázal velký potenciál. Ještě na jaře šéfoval sparťanské rezervě ve druhé lize, nyní ho má v péči Kováč, jenž podobným způsobem pro ligu "dopekl" Tomáše Vlčka, Robina Hranáče či Denise Halinského

Víkend uzavřelo klání v Hradci Králové, kde Teplice v 90. minutě vedly 1:0 a domů odjížděly s porážkou 0:1. Nic nesymbolizuje místy až chaotické počínání VARu během víkendu lépe. V Hradci nebyl teplický gól uznán po odhaleném dvojitém doteku Daniela Trubače při exekuci rohového kopu.

Ano, slyšíte správně. Zjevná chyba. Intervence. Přezkum. Branka odvolána. O pár minut později jásali domácí. Teplický záložník jen uklouzl na těžkém terénu, kde to v prvním poločase ujelo i domácímu Adamu Vlkanovovi. Hradec tak od prohry zachránil jeho vlastní trávník... V Hradišti se rozdávaly a následně zase odebíraly žluté karty z prvního poločasu ještě těsně před startem toho druhého. "Nešly kamery, tak se prý čekalo, komu se má dát karta," glosoval Jan Bořil po utkání.

V Ďolíčku zase sudí u videa na dálku zkoumali druhou branku Bohemians. Robert Hrubý skóroval z ofsajdové pozice, jenže podle sudích mu do ní přihrál hráč Baníku Erik Prekop a nikoliv spoluhráč Adam Jánoš. Zatímco na ploše sudí Ondřej Berka vyhodnotil, že to byl Jánoš, videorozhodčí viděl hrát Prekopa. Mimochodem ještě do jara opory "klokanů"...

Vše nakonec rozsekl Jánoš. Ovšem až po zápase. "Upřímně mi povídal, že nechápe, jak to mohl být gól. Jinými slovy mi naznačoval, že platit neměl. Vypíchl mi míč, ať už to bylo zaviněné, nebo ne, byl to ofsajd," napráskal Prekop svého bývalého parťáka.

Nezbývá už jen doufat a věřit, že sudí nezačnou přikládat pravítko k monitoru místo pořízené kalibrované čáry, jak nabádal Petr Rada v sobotu na Julisce, když se přezkoumávala branka domácích.

Myslím, že česká liga je zpátky se vším všudy!