Prostor Jana Morávka: Tuchel vrátil úder legendám. Bayern zničil Dortmund taktikou a rychlostí
První Der Klassiker sezony je za námi a pro poražený Dortmund to musí být nyní složité. Když se totiž člověk podívá na základní statistiky, tak mu to přijde až kruté. Při sledování zápasu jsem se však nemohl ubránit dojmu, že Bayern byl opravdu jinde v rychlosti, individuální kvalitě a v taktické připravenosti. Ohromně tomu pomohla úvodní desetiminutovka, kdy vstřelil dva góly.
Na očekávané góly vyhrál Bayern v poměru 3,73 – 1,08. Obrovská dominance. Ale nabídnu možná ještě zajímavější statistiku – před zápasem měl Dortmund v průměru zisk míče po ztrátě po 12,5 sekundách. Proti Bayernu to bylo 25 sekund. To jen ukazuje, jak byl presink Dortmundu proti dobře hrajícím hostům neúčinný. Z jakéhokoliv tlaku se dokázal Bayern vymanit a nedělalo mu problém držet balon.
Hrdinou utkání se stal Harry Kane, který vstřelil hattrick, čímž se po deseti kolech vyšvihl na 15 vstřelených branek. Asi nejlépe to zhodnotil on sám, když řekl, že má prvotřídní servis od týmu. A má pravdu. Chystají mu to Leroy Sané, Jamal Musiala či Kingsley Coman. To je obrovská kvalita.
Bayern v Kaneovi našel důležitého hráče. Plni si svoji úlohu znamenitě – je v nebezpečných prostorech a uklízí míče do sítě. Navíc mi přijde, že pořád není stoprocentní, roste s každým zápasem. Na začátku byl trochu nesmělý, soustředil se hlavně na zakončování, ale dnes si už chodí pro balony i do hloubi pole, rozehrává. Získává sebevědomí. Začíná být tím Kanem z Tottenhamu.
Navíc mám takový dojem, že jsou za něj ohromně rádi i spoluhráči, protože cítí, že Kaneova přítomnost posouvá klub i je samotné. Skvělým příkladem je Sané, který má už nyní takřka stejný počet gólů a asistencí, jako se mu to povedlo za 32 zápasů v minulém ročníku. Jde postupně nahoru a troufám si říct, že dnes patří k top třem nejlepším hráčům v Bundeslize, ne-li vůbec nejlepším. Pomohl mu příchod trenéra Thomase Tuchela. Na výkony Bayernu má Sané neskutečný vliv. On je tam od toho, aby dělal rozdílové věci a daří se mu to. Také už mluví o tom, že by se mohl znovu vrátit do Anglie, což by byla pro ligu citelná ztráta.
Obzvlášť pro Tuchela, který na něho má velký vliv. Pro něj byl triumf nad Borussií slušnou satisfakcí. Hráči mu dali náboje a okamžitě tak mohl vrátil kopance, které inkasoval od internacionálů a dnes televizních expertů Lothara Matthäuse a Dietmara Hamanna. V Německu je totiž Tuchelova osoba velké téma. Neustále se řeší v televizi. Mluví se o něm skrz na skrz. A po sobotním zápase Tuchel dokonce předčasně ukončil televizní rozhovor.
Tuchel si za zápas zaslouží pochvalu
O co šlo? Po vyřazení z poháru s třetiligovým Saarbrückenem, Matthäus a Hamann vyjádřili názor, že pod Tuchelem nevidí žádný posun. A to jej vytočilo do běla. Po utkání s Dortmundem se k tomu vrátil, Matthäus dokonce stál vedle něj, a řekl, že už na to nemá nervy a ať to za něho zhodnotí tato dvojice, že oni to ví stejně nejlíp. Nezapomněl také dodat, že na to, že se tým pod ním neposouvá a je proti němu kabina, tak to byl od Bayernu celkem dobrý výkon.
Přiznám se, že Tuchela jako trenéra moc nemusím, ale za tento zápas si zaslouží pochvalu. Nemohl toho moc vymýšlet, přesto přišel na to, jak využít Dayota Upamecana na 60 minut. Byl to z jeho strany velký risk, ale vyšel mu. A pak postaví teprve 19letého Aleksandara Pavloviče. Kdyby mu to nevyšlo, všichni ho rozcupují. Ukázal, že se nebojí velkých rozhodnutí.
Jsem zvědavý, zda mu Bayern vyhoví a přivede v lednu vytoužené posily na šestku a stopera. Právě tyto pozice totiž Tuchel požadoval, ale nedostal je. Možná i proto hrál mladý Pavlovič – jako by trenér chtěl ukázat, že musí hrát devatenáctiletý kluk a nemá na výběr. Ve spojitosti s Bayernem už padají první jména, tak uvidíme, zda se tak skutečně stane.
O posilách bude uvažovat i Dortmund. Myslím, že budou chtít přivést stopera a říkám si, zda dokáží oživit mladé hráče v ofenzivě. Asi nejsem sám, kdo si všiml proměny Dortmundu. Rozhodně to není tým na odpis a plný šrotu. Mají za sebou výsledky, vyhráli na Newcastlu v Lize mistrů, ale…
Když se podívám na sestavu BVB, vidím tam jen tři jména, která by v TOP formě mohla pomoct Bayernu – brankář Gregor Kobel, obránce Nico Schlotterbeck a záložník Julian Brandt. Ale to se bavíme o jejich nejlepší formě, ideálním rozpoložení. Brandt před zápasem s Bayernem fazonu měl, byl u všeho nebezpečného, nicméně jakmile ho soupeř vymaže, Borussia je směrem dopředu nulová.
Na co to ukazuje? Kvalita v kádru Dortmundu momentálně není taková, aby klub mohl konkurovat Bayernu či Leverkusenu. Nevidím je v boji o titul. Taková je nyní realita. Sice vyhrávají, pravidelně dělají body (doma prohráli po 26 zápasech a celkově byli neporaženi 17 zápasů v řadě), ale není to tak koukatelné, jako jsme bývali zvyklí.
Úlohu převzal Leverkusen
Řekl bych, že jejich úlohu pronásledovatele Bayernu s líbivým fotbalem a zajímavými hráči převzal právě zmiňovaný Leverkusen, na který se všichni rádi dívají. Jasně, BVB má taky kluky jako je Karim Adeyemi, Giovanni Reyna, Youssoufa Moukoko či Jamie Bynoe-Gittens. O všech se mluvilo, že půjdou ve stopách Jadona Sancha, Erlinga Haalanda či Judea Bellinghama. Že je čeká velký přestup. Ale realita je jiná. Nedaří se jim, hrají málo, měli zranění. Sedí na lavičce.
A tak je kostra týmu složená ze starších kluků: Hummels (34 let), Sabitzer (29 let), Can (29 let), Reus (34 let) a Füllkrug (30 let). Myslím, že ani sami lidé z klubu nečekali, že bude mít Reus ve svém věku tak důležitou roli a vliv na ofenzivu týmu.
To vypovídá o všem. A troufám si tvrdit, že to mrzí i samotné vedení, že se jim tolik nedaří zapojit víc talentované kluky, protože skauting BVB je pro mě stále jeden z nejlepších na světě.
