Lví souboj, bitva o jih i srdce proti tělu. Průvodce rivalitami začínajícího mistrovství Afriky

Africký pohár národů se poprvé hrál v roce 1957. Tehdy se ho účastnily reprezentační celky pouhých tří zemí (Egypt, Etiopie a Súdán). Letošní turnaj bude už 34. zápolením o fotbalového krále kontinentu. O titul se potřetí v historii utká 24 týmů, které jsou rozděleny do šesti skupin po čtyřech. Do osmifinále postoupí vedle prvních a druhých týmů ze skupin i čtyři nejlepší celky ze třetích míst.

Sloni proti Orlům. Kdo bude silnější?

Skupina A: Pobřeží slonoviny (hostitelé), Nigérie, Rovníková Guinea, Guinea-Bissau

Nejočekávanějším zápasem této skupiny bude souboj domácích "Slonů" se "Zelenými orly" z Nigérie. Výběr Pobřeží slonoviny dokázal šampionát vyhrát dvakrát v historii (1992, 2015) a mezi favority bude patřit i letos. Nigerijci jsou dokonce trojnásobní vítězové (1980, 1994, 2013), jenže v posledních době mají docela vypelichaná křídla. 

Na minulém ročníku v roce 2021 vypadli už v osmifinále s Tuniskem, na následné mistrovství světa v Kataru se ani nekvalifikovali a aktuálně jsou tři zápasy bez výhry (prohráli s Guineou a remizovali se Zimbabwe a Lesothem). Jejich fanoušci si ovšem hodně slibují od útočníka Osimhena z Neapole.

"Portugalský" duel

Skupina B: Egypt, Ghana, Kapverdy, Mosambik

Reprezentace Egypta triumfovala na turnaji rekordně sedmkrát a jako jediná v historii jej dokázala ovládnout třikrát v řadě (2006, 2008 a 2010). Titul z roku 2010 je však zatím posledním zlatem Faraonů. Minule je těsně pod nejvyšším stupněm zastavil Senegal až v penaltovém rozstřelu.

Zajímavou spojitost lze najít mezi reprezentačními výběry Kapverd a Mosambiku, třebaže tyto státy leží na protilehlých koncích kontinentu. Obě země totiž byly v minulosti portugalskými koloniemi, v obou je portugalština hlavním a oficiálním jazykem. Favoritem klání budou Kapverdy, které budou chtít stejně jako minule zkusit postoupit do play off.

Lví derby

Skupina C: Senegal (obhájce titulu), Kamerun, Guinea, Gambie

V zápase favoritů skupiny mezi Senegalem a Kamerunem půjde o souboj "lvů". Prvně jmenovanému výběru se přezdívá Lvi z Terangy. Přičemž výraz teranga by se dal z tamního jazyka Wolofů (jednoho z tamních etnik) přeložit jako pohostinnost, která je pro Senegalce typická. Kamerunci jsou známí jako "Nepřemožitelní lvi". Pětinásobní vítězové turnaje (historicky druhý nejlepší výsledek) naposledy kralovali v roce 2017.

Ve skupině C budou mít speciální náboj i další duely. Punc derby ponesou všechna vzájemná klání trojice Senegal, Gambie a Guinea, neboť všechny tři země spolu sdílejí hranice. V případě Gambie je Senegal dokonce jediným sousedem, protože její území je vnitřní enklávou. Jde o typický příklad umělých koloniálních hranic definovaných bez ohledu na místní etnické poměry.

Teritorium bylo určeno jako 10mílový pás na obou březích řeky Gambie v úseku její splavnosti. Vzhledem k tomu – a tím, že leží v srdci Senegalu – hraje pro něj Gambie důležitou roli pro dopravu zboží. Průjezd jejím územím je proto zpoplatněn. Dá se předpokládat, že napjaté vztahy mezi oběma státy se projeví i při jejich vůbec prvním klání v historii mistrovství Afriky. To bude i odvetou za loňské finále kontinentálního šampionátu hráčů do 20 let, v němž zvítězil Senegal.

Zápas o Sahel

Skupina D: Alžírsko, Burkina Faso, Mauritánie, Angola

Jednoznačně největším favoritem skupiny a jedním z největších aspirantů na celkové prvenství je Alžírsko vedené Riyadem Mahrezem. O druhé místo by se dle papírových předpokladů měly utkat Burkina Faso s Mauritánií, tedy týmy dvou zemí z oblasti Sahelu. To je název pro území na jižním okraji Sahary. Pás "Sahelu" napříč celým kontinentem odděluje poušť od tropických pralesů.

Politicky jde o aktuálně jedno z nejméně stabilních území světa. V Burkině Faso, po Afghánistánu nejvíc teroristickém státu planety, probíhá od roku 2017 konflikt mezi Islámským státem, Al-Káidou a tamními ozbrojenými silami, podporované francouzskými vojáky. Alžírsko a sousední Mauritánie pak byly na začátku našeho letopočtu součástí Caligulovy Římské říše.

Jihoafrický flashback

Skupina E: Tunisko, Mali, Jihoafrická republika, Namibie

Zřejmě nejvyrovnanější kvarteto, v němž by měl roli favorita splnit tým Tuniska. Rozlohou paradoxně suverénně nejmenšího státu z této čtveřice. Tunisané mají ve svém středu i hráče se zkušenostmi z aktuálního ročníku Ligy mistrů, útočník Elias Achouri dokonce přihrál na postupový gól Kodaně v rozhodujícím duelu proti Galatasaray.

S tabulkou by mohlo zásadně zamíchat derby mezi Jihoafrickou republikou a Namibií, které spolu na jihu kontinentu sdílejí nejen podstatnou část hranice, ale i velmi složité historické vztahy. Namibie byla dlouhou dobu de facto součástí Jihoafrické republiky. Nezávislost na ní získala až po válečném konfliktu v roce 1990 (jako jeden z posledních afrických států).

Bitva o jezero Tanganika

Skupina F: Maroko, Demokratická republika Kongo, Zambie, Tanzánie

Setkávají se hned tři reprezentace, které v minulosti dokázaly celý turnaj vyhrát. Maroko si po úspěšném tažení až do semifinále světového šampionátu v Kataru brousí zuby na úspěch i v rámci Afriky. Ten se mu povedl historicky pouze jednou, navíc před dlouhými 20 lety. Tým DR Kongo kraloval dvakrát (naposledy však ještě jako Zair v roce 1974), jednou se stali mistry i fotbalisté Zambie (2012).

Tři účastníci této skupiny jsou sousedy a regionálními konkurenty z východní Afriky. Třebaže to z výše uvedené mapy není patrné. DR Kongo a Tanzánie nemají společnou hranici, obě země odděluje jezero Tanganika, jedno z největších na světě. Sousedy v pravém smyslu slova jsou Zambie a Tanzánie, na africké poměry navíc atypickými. Mezi oběma státy totiž probíhá dlouhodobá spolupráce, zejména obchodní. Důkazem toho je ropovod Tazama, jenž byl spuštěn už v roce 1968.