Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama

Dostál před zlatým dnem bojoval s nervozitou. Byl jsem trochu na zabití, smál se

Josef Dostál zkompletoval sbírku medailí z olympijských her.
Josef Dostál zkompletoval sbírku medailí z olympijských her.Profimedia
V pátek, den před vrcholem svého programu na olympijských hrách, bojoval kajakář Josef Dostál (31) s nervozitou, která se ještě vystupňovala při zlaté jízdě kanoisty Martina Fuksy. Když pak při vyhlášení reprezentačního kolegy šampionem slyšel českou hymnu, zatoužil ještě o to víc po vlastním triumfu. Pro uklidnění si zakopal s míčem, zahrál partii šachů a byl rád, že mu jeho tým přichystal skvělé prostředí. O zázemí v apartmánu mimo olympijskou vesnici se mu starali snoubenka Anežka Paloudová, která v Paříži také reprezentovala na kajaku, trenér Pavel Davídek, sestra Anna jako fyzioterapeutka a nastávající švagrová Karolína Paloudová jako kuchařka.

"Největší nervozitu jsem měl asi včera odpoledne, když jsem se koukal na Martina Fuksu, jak vyhrál olympijské finále. Byl jsem z toho obrovsky nervózní, protože jsem si říkal: 'Ty jo, Martin to dotázal. Já bych chtěl taky, ale je to hrozně těžké'. Nevěděl jsem, co mám dělat. Takže jsme si šli kopat s balonem nožičky, což poslední rok a půl děláme. A teďka říkám: 'Hele, počkejte chvilku, hraje česká hymna'. Tak jsme tam stáli, čtyři jsme se na sebe koukali, poslouchali českou hymnu a já si říkal: 'To je fakt krásný, to bych chtěl taky zažít'," řekl Dostál českým novinářům.

"Byl jsem z toho opravdu vystresovaný. Musel jsem se uklidnit a nechat si energii. Byl jsem trošku na zabití. Ta nervozita by se vedle mě dala krájet. Když jsem přemýšlel, co s tím, tak jsem vytáhl šachy a šli jsme si s trenérem zahrát. Dali jsme si dvě hry šachů, já jsem najednou viděl, že to je lepší, že ta nervozita odchází. Pak jsem si dokonce zapnul na telefonu televizi a začal jsem usínat. Říkal jsem si, že to je dobré, protože normálně před finále nemůžu usnout vůbec," vyprávěl Dostál.

Byl rád, že se dobře vyspal. "Ráno jsem se vzbudil. Snídaně byla bezvadná jako vždycky. Anežka, která závodila dneska, udělala akorát kafe, takže jsem si dal v klidu kafíčko. Musím říct, že ten tým se o ten well being na závodech postaral neuvěřitelně. Byl jsem rád, že můžu jít chodit snídat v pyžamu, že po snídani nemusím nikam chodit mezi lidi, že mám kolem sebe takový dream team. Nikdo vás tam nerozčiluje," líčil Dostál.

Uvědomoval si, že byly chvíle, kdy nebyl vůči svému okolí příjemný. "Muselo to být pro ně hrozně těžké. Oni když vidí, že mám ten nejdůležitější závod, tak jsou hrozně nervózní a musí se snažit o to, aby to nedali na sobě znát. Takže si to asi ještě pěkně slíznu," řekl s úsměvem Dostál.

Prostředí kolem sebe považoval pro úspěch za strašně důležité. "Není to jenom o tom, že mám trenéra, fyzioterapeuta a máme kuchařku, která s námi jezdí na všechna soustředění. Spolupracujeme s mentálním koučem. Vždycky jsem si myslel, že ho nepotřebuju, ale ukázalo se, že je potřeba. Že mi pomůže v tom, abych nebyl nervózní. Takže jsem použil řadu fíglů a triků, abych se od toho uvolnil," dodal Dostál.

Kompletní zpravodajství z OH v Paříži