Datové zrcadlo ligy: Řezníček je pro Brno platnější než Harry Kane pro Tottenham

V uplynulé sezoně se zkušený útočník stal nejlepším střelcem druhé ligy a výrazně se tak podepsal pod návrat Zbrojovky mezi elitu. V právě probíhajícím ročníku nastoupil k 1994 minutám hry, během nichž vyslal na branku soupeřů 66 střel, tedy průměrně tři na zápas. Matematické modely ukazují, že kdyby se řadový ligový útočník dostal do stejných střeleckých pozic, docílil by z nich 13 branek. Řezníček ale očekávanou hodnotu překonal a trefil se dokonce 15x.

Jeho silnou stránkou je pohyb a výběr místa ve vápně. Zhruba tři čtvrtiny svých pokusů zaznamenal z centrálních prostorů uvnitř šestnáctky a podle metriky očekávaných branek by se měl trefit v každém druhém utkání, což ho řadí mezi nejlepší devítky v lize. Z hráčů, kteří na této pozici v sezoně nastoupili alespoň na 800 minut, mají v průměru větší šanci na skórování už pouze plzeňský Tomáš Chorý a slávisté Mick van Buren se Stanislavem Teclem. Všichni tři však na rozdíl od Řezníčka mají na trávníku podporu týmu usilujícího o titul. Navíc rozestupy mezi zmíněnými nejsou velké.

Žádný jiný tým v Česku není na svém útočníkovi závislý tolik jako právě brněnská Zbrojovka. Z celkového objemu vytvořených šancí týmu totiž ty Řezníčkovy tvoří závratných 43 %. Pro srovnání: Tecl s Chorým jsou na 34 %, zatímco sparťanské duo Jan Kuchta a Tomáš Čvančara na 24 %. A pokud je třeba pro lepší představu zajít ještě dál, takový Harry Kane, spolehlivý středobod útoku londýnského Tottenhamu, se pohybuje okolo hranice 36 %.

Výborné Řezníčkovy výkony v této sezoně jsou vyústěním dvou faktorů. Vedle skvělého pohybu ve vápně je to také kvalitní zakončení. I při velkém objemu střeleckých pokusů proměnil brněnský snajpr 23 % z nich, což je fantastické číslo, na které ve svých ligách mnohdy nedosáhnou ani ti nejlepší světoví útočníci. A tady je dobré se na chvíli zastavit.

Historická data ukazují, že ve schopnosti dostat se do dobrých pozic pro zakončení patřil Řezníček vždy mezi výrazně nadprůměrné ligové útočníky. Co se ale samotné techniky zakončení týče, nikdy příliš nevynikal. Například v šesti předchozích sezonách v nejvyšší soutěži (od 2015/16 výš) si ve vypovídajícím vzorku 9511 minut a 241 střel vytvořil 47 očekávaných gólů, ovšem podle metriky post-shot xG hodnotící kvalitu umístění střely na branku, měl skórovat jen 41x. Realitou bylo 40 zásahů. Spíš než o špatný výsledek se jedná o průměrná čísla a v kombinaci s tím, jak často se do šancí Řezníček dostává, i přesto vyústil v pravidelný přísun tref.

V posledních dvou ročnících se však jeho zakončování viditelně zlepšilo, což je z analytického pohledu nesmírně zajímavý úkaz. Zatímco pohyb ve vápně lze do velké míry natrénovat, zakončení je spíš vrozenou dovedností, na jejímž zlepšení se pracuje jen velice obtížně. Tím spíš, pokud je řeč o fotbalistovi, který letos oslaví 35. narozeniny.

Skoro čtvrtinu svých pokusů Řezníček proměnil také v postupové druholigové sezoně, kdy mu na 18 branek stačilo pouze 12 očekávaných a 14 očekávaných podle kvality umístění střely. Skvělá čísla si tedy drží už posledních 4600 minut. Z pohledu historických dat se jedná o velmi nečekaný vývoj, zároveň už ale nelze říct, že je to pouze šťastná střelecká série v malém počtu zápasů.

S postupujícím vývojem sezony se budou stále častěji množit odhady, kdo nakonec vystoupá na vrcholy těch nejdůležitějších ligových tabulek, včetně té střelecké. Má tedy Řezníček na to, aby na českých trávnících získal korunu pro krále střelců ve dvou po sobě jdoucích letech? Objektivně neexistuje důvod, proč by se mu to nemohlo podařit.

V čele gólového závodu má nyní čtyřbrankový náskok před svými nejbližšími pronásledovateli Van Burenem a Romanem Květem, což už je samo o sobě důležitým faktorem. O zásah méně mají sice těžké váhy jako Chorý se Čvančarou a ve velké pohodě je i aktuálně osmigólový Kuchta, jenže takový náskok se nestahuje lehce ani přesto, že do konce sezony zbývá společně s nadstavbou ještě 13 kol. A přestože všichni výše uvedení střelci hrají za týmy bojující o titul, z hlediska objektivních dat Řezníčka nijak výrazně nepřevyšují.

Modely navíc říkají, že brněnský šutér bude branky dávat i nadále. Možná se s přibývajícím počtem minut jeho zakončování vrátí blíž k původním hodnotám, díky vysokému množství šancí ovšem existuje velmi reálná šance, že stihne protnout hranici 20 branek.

Do karet mu hraje i příznivý los. Zatím sice není jasné, do jaké nadstavbové skupiny se Brno po odehrání základní části zařadí, nicméně zbytek naplánovaných kol by mu měl nabídnout dostatek příležitostí pro upevnění své pozice.

Z osmi nadcházejících zápasů se postaví pouze jediné obraně, kterou lze kategorizovat jako obtížně překonatelnou. A tou je ta sparťanská. Jablonec je defenzivně průměrný, Slovácko trpí špatnými výkony brankáře Nguyena, Hradec s Libercem se z pohledu kvality povolených šancí pohybují mezi ligovým podprůměrem a stále zbývá odehrát také duely s Teplicemi, Pardubicemi a Českými Budějovicemi, v nichž se může Řezníček trefit klidně několikrát.

A zatímco jeho konkurenti si své šance většinou dělí s větším množstvím spoluhráčů, on je v ofenzivě zcela stěžejním článkem svého týmu. V podstatě se jedná o hru pravděpodobností, do níž vstupuje dlouhá řada proměnných. Většina z nich je na straně brněnského útočníka, i když je třeba opět zdůraznit, že při malém počtu zápasů je faktor štěstí obrovský jak z pohledu datového modelování, tak i vnějších vlivů.

Liga je nesmírně vyrovnaná a Brno se po odehrání základní části může teoreticky dostat do jakékoli ze tří nadstavbových skupin. A proti týmům z horní poloviny tabulky by se branky logicky střílely o poznání hůř než proti Pardubicím či Budějovicím. Odhadovat nelze ani případná zranění, a to nejenom Řezníčkovo, ale i jeho dvorních nahravačů Ševčíka a Musy Alliho. Z pohledu datové analytiky by si však měl někdejší útočník Sparty, Plzně či belgického Lokerenu do konce základní části svou pozici v čele tabulky střelců udržet.