Datové zajímavosti z MS: Nejhorší brankáři, překvapivé události a německá zoufalost
Nejhorší tým
Kostarika. Středoamerický celek po debaklu 0:7 v úvodním vystoupení proti Španělsku rychle spadl na samé dno všech důležitých týmových metrik, mnohdy navíc s obrovským odstupem na druhý nejhorší tým. Čísla se příliš nezlepšila ani po následné výhře nad Japonskem.
To pasivnímu soupeři povolilo pouhopouhou střelu z prostoru uvnitř vápna, ale inkasovalo z ní jediný gól zápasu. Při obdrženém xG v hodnotě 0,11, což byl mimochodem druhý nejhorší ofenzivní výkon na turnaji, prohráli Japonci nejtěsnějším možným výsledkem.
Jak vyjádřit onu pasivitu v datech? Kostarika hrála jednoznačně nejnižší blok na celém turnaji. Své defenzivní akce prováděla průměrně ve vzdálenosti 35,69 metru od své branky; druhý nejhorší Kamerun na 40 metrech, průměr turnaje se pohyboval okolo 46 metrů a nejvyšší blok hraje Anglie s průměrem 54 metrů.
Zatímco stadardní tým na turnaji napadal každou jedenáctou přihrávku soupeře, Kostarika každou osmadvacátou. Druzí nejhorší Katařané každou devatenáctou. Míč přitom měli Ticos na svých kopačkách pouze 31 % času. A tak by se dalo pokračovat ještě dlouho…
Turnaj zakončili s nejhorším útokem (společně s Austrálií) i obranou podle kvality vytvořených a dovolených šancí. Navzdory tomu byli v závěrečném duelu skupiny 20 minut od postupu na úkor Španělska a Německa…
Nejpříjemnější překvapení
Ekvádor. Jeho defenzivní výkony během kvalifikace už sice leccos naznačovaly, i přesto na závěrečném turnaji výběr kouče Gustava Alfara velmi mile překvapil.
Podle metriky očekávaných bodů byl šestým nejlepším celkem skupinové fáze (přesto nepostoupil), k čemuž mu dopomohla právě skvělá obrana. Ta byla v konečném součtu dokonce pátou nejlepší z pohledu kvality brankových příležitostí vytvořených soupeři.
Hra Valencii a spol. se vyznačovala také propracovaným presinkem – v jeho intenzitě byli třetí nejlepší na turnaji, v efektivitě sedmí. Mezi nejlepší patřili také v úspěšnosti defenzivních hlavičkových soubojů (třetí za Francií a Uruguayí) a získávání odražených míčů.
Nejen obrana je však potřeba, osudným se Ekvádorcům stala tvorba šancí. Kvalitnější střelecké příležitosti si totiž na turnaji vytvořilo dalších 24 týmů…
Nejbizarnější událost
Znovu Ekvádor a jeho takřka dokonalý defenzivní výkon proti Nizozemsku. Tomu povolil pouze dvě střely, z toho ani jednu z prostoru uvnitř šestnáctky. Čísly očekávaných gólů: 1,29 proti 0,05 pro Ekvádor. Svěřencům Louise van Gaala se přitom pouze čtyřikrát za posledních 30 utkání stalo, že by si vytvořili méně než hodnotu jedné očekávané branky na zápas.
Opačný extrém předvedli Němci v utkání proti Japonsku, které bylo podle xG tím zatím nejofenzivnějším na celém turnaji po zápase... Německa s Kostarikou.
Němci svého soupeře zasypali 25 střelami, ale pozadu nezůstali ani Japonci, kteří jich vyprodukovali 12, všechny navíc z prostoru uvnitř soupeřova vápna. Konečné xG se zastavilo na 2,46 (+0,76 penalta) proti 1,39 ve prospěch evropského týmu.
Japonci však zvítězili 2:1 a položili tím základy tomu nejpřekvapivějšímu vývoji skupiny na letošním šampionátu. Následně totiž sebrali všechny tři body i Španělsku, pořadí ovládli a domů poslali právě Němce. Tedy tým s nejlepším útokem na turnaji do té doby.
Největší analytické překvapení
Hrozivé defenzivní výkony Srbska. Jistě, mnohem víc se před turnajem mluvilo o nabité ofenzivě v čele s Aleksandarem Mitrovičem, nicméně i obranná činnost týmu je dlouhodobě na velmi dobré úrovni.
To se ale v Kataru nepotvrdilo ani vzdáleně, horší obranu už měla co do kvality povolených šancí pouze Kostarika. A to opravdu jen těsně. Srbové obdrželi 1,9 xG od Brazílie, o dalších 2,39 jejich konto rozšířili Kamerunci a nakonec 2,9 přidali Švýcaři.
S tak velkým množstvím gólových příležitostí na straně protivníka zkrátka na tak malém prostoru zápasů uspět nelze.
Nejhorší brankáři
Pro mnohé možná zároveň i jedno z největších překvapení. V modelu, který hodnotí chytání brankáře proti střelám uvnitř vápna, se po Íránci Hosseinim a Barshamovi z Kataru nejhůř umístil fenomén světových šampionátů Guillermo Ochoa.
Přitom právě on je jedním z hlavních důvodů, proč se Mexiku na předchozích dvou mundialech povedlo postoupit ze skupiny. Podle matematických modelů Ochoa během těchto turnajů svými zákroky zabránil čtyřem brankám v dohromady osmi utkáních. Tentokrát však za svá záda pustil o dva góly víc, než kolik by inkasoval průměrný brankář v případě, že by čelil stejným střelám.
Podobně je na tom z hlediska dat také Édouard Mendy, jenž měl být oporou Senegalu. Leč nestalo se a nejfavorizovanější africký celek se s turnajem rozloučil už v osmifinále…