Další sázka na známou tvář? Posila Sparty bojuje s rychlostí a dle dat připomíná Pavelku
Jednou už to vyšlo, proč to tedy nezkusit podruhé? Řeč je o sázce na jistotu, kterou sparťanský trenér Brian Priske provedl s příchodem obránce Asgera Sörensena, když přivedl hráče, kterého zná už z minulosti. Vysoký dánský stoper se ve FORTUNA:LIZE uvedl velmi solidně a patří k pilířům Letenských. Nyní Seveřané v realizačním týmu přivedli další staré známé jméno – se záložníkem Kaanem Kairinenem spolupracovali v letech 2016-2018 v Midjtyllandu.
V roce 2015 patřil fotbalista mezi velké naděje finského fotbalu. Deník The Guardian jej dokonce zařadil do výběru top 50 největších talentů narozených v roce 1998. Ovšem stejně jako u většiny dalších vybraných hráčů i v případě Kairinena k pohádkové kariéře nedošlo. Z Interu Turku to vzal přes Midtjylland a HJK Helsinky do norského Lilleströmu, kam definitivně přestoupil minulou zimu.
Čím tedy zaujal v Praze?
"Získáváme reprezentanta své země, který nám zvýší kvalitu a konkurenci ve středové řadě. Dobře se zapojuje do kombinace a rozehrávky, je poctivý směrem do defenzivy. Kvalitně zahrává standardní situace a správně reaguje po ztrátě a zisku míče," uvedl první zimní posilu v Praze sportovní ředitel Pražanů Tomáš Rosický.
Při pohledu na sparťanskou soupisku je zřejmé, že klub chce vyztužit střed pole, kde při posledních zdravotních problémech kapitána Ladislava Krejčího naskakovali David Pavelka a Lukáš Sadílek. Jen sporadicky byl na podzim využívaný i Michal Sáček. V posledních duelech do rotace přišel 19letý Daniel Kaštánek z druholigového rezervy. Jiné varianty Priske neměl. Na hostování v Brně je reprezentant do 21 let Filip Souček, který se však v moravském klubu stal jedním z klíčových členů základní sestavy.
Ale zpět ke Kairinenovi – ač patří do finské reprezentace a v Lilleströmu byl součástí základní sestavy – při pohledu na data přichází spíš jako doplnění kádru. Alespoň to nasvědčují pokročilá data. Podle nich na své pozici v norské Eliteserien nepatřil k naprosté špičce. Metriky datové společnosti Wyscout jej neuvadí ani v top deseti polařích Elitserien. Kairinenův profil odpovídá střednímu záložníkovi, jenž hraje většinou pozici osm a nemá špatnou přihrávku. Zároveň jej ale nelze označit za rozdílového hráče. Ve 24 letech navíc už nepatří k budoucím prospektům.
"Má zajímavé technické a taktické dovednosti, ale velkou slabinou je rychlost. Ve druhé norské lize byl skvělý, ale po postupu Lilleströmu do Eliteserien bylo znát, že už nestíhá tempo nejvyšší norské soutěže," říká oslovený skandinávský skaut, jenž nechtěl být jmenován.
Podle něj Kairinen doplácel i na skutečnost, že Lilleström nastupoval ve formaci 3-4-3, která mu nejde úplně k duhu. "Daleko víc mu sedí formace 3-5-2," dodává severský skaut. Paradoxní ovšem je, že "rudí" slavili v závěru podzimu úspěch právě s formací na klasické dva střední záložníky, které doplňují wingbeci na stranách.
Při srovnání s Davidem Pavelkou, jemuž je profilem Kairinen asi nejvíce podobný, pokulhává finský záložník ve vzdušných soubojích, získaných balonech či zachycených přihrávkách. Například v úspěšnosti vzdušných soubojů vede český záložník v poměru s 63% úspěšností, zatímco Kairinen byl v posledním ročníku norské ligy na 44 procentech. Naopak o chlup lépe je na tom Fin v kreativitě. Pavelku předčí v počtu přihrávek do vápna na zápas (1,85 - 1,06) i v průnikových přihrávkách (0,95 - 0,46).
S produktivitou jsou na tom však velmi podobně – ani jeden z hráčů nepatří k těm, kteří by měli atakovat přední příčky tabulky střelců či asistentů. Kairinen navíc v ofenzivních metrikách získává body za exekuce standardních situací včetně rohů.
"Na balonu je celkem slušný, ale nečekejte od něho něco extra progresivního. To není jeho styl. Považuji ho za slušného středního záložníka, který však vyloženě nevybočuje z řady," dodává k charakteristice první sparťanské zimní posily další oslovený analytik Marcus Bring.