Zřejmě na žádné jiné sportovní akci není její hostitelství tak patrné na samotných výsledcích. V případě olympijských her je to vlastně pravidlo. Francii vyneslo ve zmíněném roce 1900 dokonce na první místo, stejně jako Velké Británii v Londýně 1908, Německu v Berlíně 1936 a Číně v Pekingu 2008. Zbylé olympiády ovládly buď výpravy USA, nebo tehdejšího Sovětského svazu.
Pořádání olympiády pomohlo nahoru i menším zemím, například Itálie byla v Římě 1960 třetí. Většinou se však jedná o jednorázové vzepětí. Takoví Řekové slavili v roce 2004 celkem 16 medailí a skvělé 15. místo (šest zlatých bylo nejvíc od od Atén 1896, kde byli druzí za USA), čtyři roky nato se ovšem propadli s bilancí 0-2-2 o 43 příček níž. I Japonci si letos pohoršili o sedm zlatých (na 20) oproti minule rekordnímu Tokiu.
Není to vlastně příliš překvapení. Do pořádání her vždy investuje daná země miliardy korun, chce se ukázat světu, a nedávalo by logiku, kdyby vláda nepodpořila finančně i sport a nechtěla zazářit i na tomto poli. Před hrami v Paříži dokonce prezident země Emmanuel Macron stanovil francouzské výpravě cíl v podobě umístění do pátého místa v pořadí národů. Splněno.
Během třetího dne letošní olympiády posbíral tým Les Bleus celkem osm medailí, což se jí povedlo poprvé od Atlanty v roce 1996. Za všudypřítomných burácejících tónů marseillaisy zapomněla celá země na politickou krizi, jíž prochází, a vrhla svou pozornost a energii do setkání nejlepších sportovců světa. Což málem vyvedlo z míry i největší hvězdu her, teprve 22letého francouzského plavce Léona Marchanda. "Snažil jsem se soustředit jen na sebe, ovšem je to vážně těžké, když vám na tribunách fandí 15 tisíc lidí," vyznal se majitel čtyř zlatých a jedné bronzové medaile.
A to se ještě nezmínil o dalších téměř 10 milionech fanoušků u obrazovek, kteří se dívali na jeho závody v televizi. Zahajovací ceremoniál si v ní pustilo 23 milionů Francouzů, čili zhruba každý třetí obyvatel země. Událost tak měla větší sledovanost než zápasy Les Bleus na nedávném Euru, na němž vicemistři světa došli až do semifinále.
Bylo se na co dívat. Vždyť Francouzi pro zemi získali historicky první medaili v prsařské štafetě na 4x100 metrů, zcela výstavní disciplíně Američanů, jimž podlehli až v samotném finiši. Díky 17letému talentu Félixu Lebrunovi se po 32 letech těšili z medaile ze stolního tenisu. Tleskali senzačnímu stříbru absolutních outsiderů v trojkovém basketbalu, kteří nakonec Nizozemcům podlehli až v prodloužení o jediný bod.
Reprezentantům v sedmičkovém ragby, jimž se jako prvním povedlo sesadit z olympijského trůnu suverénní tým Fidži. A v soutěži jezdců na BMX obsadili Francouzi dokonce kompletní pódium, což se jim v jakémkoliv závodě pod pěti kruhy povedlo naposledy v roce 1900. Tehdy však tvořili téměř polovinu všech zúčastněných sportovců…
To, jak by pomohla olympiáda pořádaná v Praze českým sportovcům, zůstane patrně nikdy nezodpovězeno. Ovšem navzdory letošním pouhým pěti medailím, což je nejhorší výsledek v historii samostatné republiky, není všechno černé. Česká výprava totiž posbírala v Paříži 30 umístění v první desítce, to znamená znatelný nárůst v porovnání s Tokiem (22).