"Zatím je to hodně čerstvé, takže jsem z toho pořád trochu smutný. Nescházelo úplně moc, abych se tady naopak radoval. Bylo to relativně blízko, ale zároveň hrozně daleko," řekl Přívratský v nahrávce pro média.
S odstupem času výsledek docení víc. "Konkurence je obrovská. Z těch osmi lidí, co byli ve finále, tak na první místo mohl dosáhnout každý. A nejen z nich, ale i z třiceti v kvalifikaci má každý schopnosti, aby tady vyhrál. Takže čtvrté místo je určitě fajn," prohlásil.
Sérii vestoje začal ranou za 10,5, ale potom následovalo 8,7 a 9,2. Zlobil jej nedopnutý řemínek. "Já jsem ho začal zapínat relativně nedávno. Prostě v tom spěchu, abych měl dost času na ty nástřelné rány, tak jsem úplně opomněl se zaměřit na tuhle část a přenastavit ji," uvedl.
"Bez toho jsem potom neměl úplně takovou stabilitu, jakou bych si představoval. To způsobilo, jak se ten stoják vyvíjel celou tu dobu. Myslím si, že to byl moment, který rozhodl o tom konečném umístění," byl přesvědčený Přívratský.
Vysvětlil, že řemínek začal zapínat proto, aby zastavil ramena při pohybu vzhůru. "Dá mi to jakýsi výškový doraz k té zbrani. Tím, že jsem to měl povolené, tak mi zbraň sjela pod terč. Já jsem se pak musel zaklánět a dotahovat to zespodu, což nedělá dobrotu pro pohyb, jaký tam jen," vysvětlil Přívratský.
Když si chybu uvědomil, gestikuloval k reprezentačnímu trenérovi puškařů Luboši Opelkovi. "Ránu předtím jsem si to uvědomil, že to mám volnější. Došlo mi, že jsem si to nezapl. Po té sérii jsem zvedl aspoň botku nahoru, abych tam měl aspoň trošku nějaký bod, kde se mi ta zbraň zastaví. Což do jisté míry pomohlo, ale pořád to nebylo takové," prohlásil.
Šance napravit takovou chybu není kvůli časovému limitu na výstřely. "Já bych musel vlastně odepnout a sundat celý kabát, přepnout, zapínat všechny knoflíky a to stihnout nejde," konstatoval.
ONLINE: OH v Paříži
Měl proto jasno, že se sen o medaili rozplývá. "Věděl jsem, že ztráta je tak veliká, že na pódium se mi s největší pravděpodobností nepodaří dosáhnout. Už jsem věděl, že bojuju jen o nějaké umístění. Proces zůstával pořád stejný, udělat co nejlepší ránu. Snažil jsem se ještě více zpreciznit svoji práci. Zkoušel ještě nahnat nějaké body, ale už se do vyvíjelo nedobře," podotkl, byť se pak ještě ve vyřazovací fázi dokázal ještě posunout z pátého místa na čtvrté.
První finále pod pěti kruhy si pocitově moc nevychutnal. "Já jsem docela stresař. Nicméně jsem byl docela spokojený s tím, jak mi seděly dneska polohy. Měl jsem radost, že se mi to podařilo lépe než včera při kvalifikaci. Měl jsem tam pár ran, které jsem spustil a věděl jsem, že jsem je neměl spustit. Byly tam nějaké relativně blízké devítky vkleče, které jsme si mohl odpustit, ale jinak jsem byl docela spokojený, jak se mi ve finále dařilo," prohlásil.
Jestli pro něj bude místo těsně pod stupni vítězů to pravou motivací pro Los Angeles za čtyři roky, to prý teprve zjistí. "Já už jsem to říkal trenérům vzadu, že máme čtyři roky na to se zlepšit. O to se budeme snažit," dodal Přívratský.