Blog Tomáše Kalase: Casemiro nejužitečnější posilou, Arsenal ještě potká zádrhel

Největší téma na Ostrovech jsou přestupy. Řešíme, kdo kolik stojí, zda částky odpovídají a různě nové hráče hodnotíme. Třeba takový Casemiro nám vytřel zrak. Většina lidí si myslela, že už to má za sebou. A on je tu jedním z nejlepších záložníků. 

Když pomineme Erlinga Haalanda, tak Casemiro nejspíš bude aspirovat na nejlepší přestup sezony. Společně s Haalandem vyčnívají. Třeba takový Darwin Núňez z Liverpoolu je u všeho, ale zároveň nedává góly. Útočník jeho kvalit by měl některé situace řešit o dost lépe.

Velké téma je i Chelsea. Rozumím tomu, že si něčím prochází, dělají obměnu kádru, ale když se člověk podívá, co investovali do nových hráčů, tak momentální výsledky jsou šílené. Klub je celý překopaný. Byl jsem tam v úplně jiné infrastruktuře, vedli to zcela jiní lidé.

Sám jsem zvědavý, kam bude Chelsea nyní směřovat. Starý koncept jsem chápal, přišlo mi to ze strany klubu chytré. Spoustě hráčům to pomáhalo. Sice nehrají za Chelsea nebo nejsou světovými hvězdami, ale hrají nejvyšší soutěže v Evropě.

Kdyby mi dal někdo znovu na výběr, šel bych stejnou cestou. Myslím si, že jsme se tehdy rozhodli správně. I z toho důvodu, že dnes nevím, co by mi odlišná cesta přinesla.

Před Arsenalem je ještě dlouhá cesta

Ale od Chelsea pojďme k boji o titul, který se letos bude týkat Arsenalu a zřejmě Manchesteru City. Spousta lidí se ptá, zda ho "kanonýři" opravdu mohou vyhrát. Někdo tomu věří víc, někdo zase méně. Já sám nevím. Pořád si myslím, že na jejich cestě přijde nějaký zádrhel a City jim to ještě hodně znepříjemní.

Před Arsenalem je ještě dlouhá cesta a Premier League je v tomto ohledu opravdu náročná. Na druhou stranu mají už celkem komfortní náskok osm bodů. To se pak hraje jinak, než když vás někdo honí a ztrácí jen tři body. Do zápasů jdete s tím, že když to náhodou nevyjde, nic se nestane. Nejste pod tlakem, víc si věříte a vydáte ze sebe to nejlepší.

Pokud to tedy Arsenal udrží a pojede stejným tempem až do konce, tak to pak klobouk dolů. Nicméně případy Liverpoolu či West Hamu ukazují, jak je anglická soutěž zrádná. Jeden rok bojujete o titul či účast v Lize mistrů a za pár měsíců jste uprostřed tabulky či na sestup.

Především situace českých kluků v Londýně je zvláštní. Kluky jsem sledoval, dřív byly jejich zápasy neustále v televizi, dnes už je nedávají. Je to pro ně náročná sezona. Budou muset hlavně udržet Premier League a říct si, jak dál. Podle mě mají velmi slušný kádr, ale na hřišti to prostě neladí. Možná přijde změna trenéra a všechno se otočí. Někdy stačí dát týmu impulz a vše je jinak.

V naší Championship teď frčí Burnley, které trénuje teprve 36letý Vincent Kompany, který má spoustu zkušeností z nejvyšší úrovně. Ne vždy tento tah může fungovat, ale v Burnley se to fakt povedlo. Totálně překopal klubovou identitu. Z týmu, se kterým nikdo nechtěl hrát, protože to vždycky bolelo, hráli nakopávané balony a byl to hnusný fotbal, udělal ofenzivní mašinu. Hrají hezký moderní fotbal. Navíc některé prvky z minulosti ponechali. Spousta lidí tu byla překvapená, jak se za tak krátkou dobu dá změnit vnímání klubu. Je to úplně něco jiného, než když tam byl Sean Dyche.

Autor je reprezentační obránce a hráč Bristolu