NBA jde do finále, prsten vítězů chtějí Butler i Jokič. Miami i Denver mohou psát historii

Poslední velké oslavy proběhly v Miami v letech 2012 a 2013, kdy si na hřišti náramně rozuměli LeBron James a Dwyane Wade. Jediným pamětníkem 10 let starého triumfu dnes zůstal kouč Erik Spoelstra. Denver je ve finále play off vůbec poprvé. Premiérově také letos vyhrál boje v Západní konferenci a z Nikoly Jokiče se stal pan nepostradatelný.

Možná to není finále snů, co se hvězdných jmen týče. V sítu vyřazovacích bojů skončili Giannis Antetokounmpo, Kevin Durant i LeBron James, je to ale rozhodně duel týmů, které si finálový souboj zasloužily. Miami šlo do play off jako outsider a hned v úvodu ztratilo dvě velké opory. Skalpy soupeřů pak získalo i bez Tylera Herra a Victora Oladipa.

Zdálo se, že Jimmy Butler na vše zůstane sám, během sérií ale vyrostly nové osobnosti. Z podceňovaných a nedraftovaných Gabeho Vincenta, Duncana Robinsona a Maxe Struse se staly pilíře. I díky těmto borcům, kteří v sezoně spíše začínali na střídačce, vypadalo Miami v každé ze sérií svěží a pravidelně ničilo soupeře v závěrečné čtvrtině (v tomto ohledu jsou nejlepším týmem soutěže).

Nuggets jsou letos jediným týmem, který ještě nezaváhal v domácím prostředí a s bilancí 8-0 atakují rekordní počiny deseti vítězných zápasů Portlandu (1977), Bostonu (1986), Lakers (1987) a Chicaga (1996). Všechny týmy pak následně slavily titul. V play off Denver zatím prohrál jen třikrát. Minnesotu porazil 4:1, Phoenix 4:2.

Nejemotivnějším duelem bylo semifinále s Los Angeles Lakers, po kterém LeBron James nahlas promluvil o možném konci kariéry. Prohra 0:4 hodně bolela. Velmi kontroverzní byl i moment, kdy členové rodiny Nikoly Jokiče dost nevybíravě vyprovázeli z haly velkého fanouška Lakers Jacka Nicholsona, který se po dlouhých měsících, kdy neopuštěl dům, znovu vypravil sledovat svůj oblíbený tým.

Miami se na postup nadřelo daleko víc. Muselo už do předkola, kde přehrálo Chicago, aby pak senzačně kosilo jednoho favorita za druhým. Jako nejníže nasazený tým vyřadilo vítěze základní části Milwaukee Bucks (4:1), následně setnulo New York Knicks (4:2) a nakonec ve vypjaté sérii i Boston (4:3). Heat přežili i koš, kterým Derrick White z Celtics 0,1 sekundy před koncem vybojoval sedmý zápas. V rozhodujícím klání se ale tahoun Bostonu Jayson Tatum zranil a Miami vyhrálo přesvědčivým způsobem. Do kronik se zapsaly i věčně vyhrocené souboje Jimmyho Butlera s jeho osobním strážcem Grantem Williamsem.

Hvězdy finálové série

Miami Heat

Jimmy Butler (33)

Superstar, které chybí jediné. Vyhrát NBA. Lídr, provokatér, fantastický střelec, prostě muž, na kterého se chodí. Po pěti sezonách v Chicagu a nepříliš povedených angažmá v Minnesotě a Philadelphii našel na Floridě ideální prostředí, aby vše konečně zúročil. "Potřebujete člověka, o kterého se můžete opřít, obzvlášť v okamžicích pravdy. Co se týče vůle vítězit, je úporný, dotěrný, šílený, někdy až psychotický. A každý v hale to cítí," říká o něm kouč Erik Spoelstra. Kromě toho, že vede statistiku play off v "krádežích" (35), má ve vyřazovací části průměr 28,5 bodu na zápas, přičemž na hřišti strávil vždy téměř 40 minut.

Bam Adebayo (25)

Heat si ho vybrali v roce 2017 v prvním kole draftu a budovali jeho kariéru. Letos v základní části strávil na hřišti v průměru téměř 35 minut, což z něj dělalo po Tylerovi Herrovi druhého nejvytěžovanějšího hráče. Na pozici pivota je platný zejména v defenzivě (6,6 doskočených míčů na zápas oproti 2,6 ofenzivním doskokům). Ví si ale rady i na soupeřově polovině. Ač střílí převážně z pozice pod košem (83 % všech pokusů) a je často tvrdě bráněný, je druhým nejlepším střelcem týmu (16,8 bodu na zápas).

Kevin Love (34)

Je jedním ze tří hráčů Miami, kteří v minulosti zažili mistrovské oslavy – s Clevelandem v roce 2016. Jeho role sice už není tak výrazná, na hřiště se dostává zpravidla až ze střídačky, bývá ale nasazovaný na klíčové fáze zápasu a své zkušenosti prodává hlavně v obraně. Když je na hřišti, Miami získává 80 % všech doskoků v defenzivě. V týmu Heat je teprve krátce, Cavaliers se s ním rozloučili v únoru a vyvěsili zároveň dres s číslem 0 ke stropu. V Miami oblékl Love číslo 42 a stal se bonusovou personou pro play off. 

Trenér: 

Erik Spoelstra (52) je druhým nejdéle sloužícím koučem současné NBA. V Miami Heat strávil celou profesionální kariéru - od roku 1995 byl analytikem a asistentem trenéra, roku 2008 se stal hlavním koučem. Jen třikrát za 15 sezon chyběl v play off. V letech 2012 a 2013 zažil mistrovské oslavy, když měl tu čest vést LeBrona Jamese. Zejména letošní play off ale ukazuje jeho trenérské kvality, když se svým týmem došel až do finále navzdory nepříliš přesvědčivé základní části a zranění velkých opor.

Denver Nuggets

Nikola Jokič (28)

Démon letošního play off. Ve vyřazovacích bojích nastřádal srbský pivot v průměru 29,9 bodu, 13,3 doskoku a 10,3 asistencí na zápas, což z něj činí teprve druhého hráče historie NBA, který s minimálně pěti odehranými zápasy drží průměr triple-double. Tím prvním byl v roce 2007 Jason Kidd. Jokič odehrál už osm zápasů, kde zaznamenal triple-double, přičemž všichni ostatní hráči letošního play off mají dohromady pouze tři. "Když člověk brání takového hráče, nikdy nemá klid. Umí bodovat, doskakovat a střílet z dálky. Vidí herní situace ještě předtím, než nastanou," vysekl Jokičovi poklonu hvězdný LeBron James po vyřazení Lakers.

Jamal Murray (26)

Narodil se na Jamajce, ale od devíti let vyrůstal v Kanadě. Nuggets si ho vybrali v roce 2016 v prvním kole jako číslo 7 a okamžitě mu dali šanci. Na pozici křídla se každým rokem zlepšoval, přesto je úctyhodný jeho letošní progres mezi základní částí (20 bodů na zápas) a play off (27,7). Podobně si počínal i v počtu zisků (z 1,0 na 1,7). S Jokičem představují těžko bránitelný ofenzivní tandem. Jokičovi asistoval Murray 48krát, naopak to bylo v 36 případech, což znamená první a třetí místo ve statistikách play off v nahrávkách konkrétnímu hráči.

Aaron Gordon (27)

Eso v obraně Denveru. Předpokládá se, že právě on dostane na starost Jimmyho Butlera. Vždyť i v předchozích sériích měl hlídat klíčové hráče soupeřů a vždy uspěl. Zápasy otrávil Karlu-Anthony Townsovi, Kevinu Durantovi i LeBronovi Jamesovi. Měří 203 centimetrů a navzdory své výšce má velmi dynamickou hru. Umí ale také zatraceně dobře střílet trojky. V play off si drží impozantní úspěšnost 53 % (19/36).

Trenér: 

Michael Malone (51) hrál aktivně basketbal na univerzitě, už ve 22 letech se ale začal věnovat koučování. Do NBA nakoukl, když mu bylo 30, jako asistent Dona Chaneyho u New York Knicks. V roce 2013 dostal příležitost vést Sacramento, kde byl však ve své druhé sezoně odvolán. V Denveru působí od roku 2015 a postupným progresem dovedl tým až do finále. Díky propojení s Nikolou Jokičem působil v průběhu kvalifikace OH 2020 jako konzultant i u srbské reprezentace.

Bonus

Miami se může stát vůbec prvním týmem historie, který vyhraje NBA jako nejníže nasazený. Do finále dosud z takové pozice prošli jen před 24 lety newyorští Knicks, kteří však nakonec podlehli San Antoniu.

Pro legendárního Pata Rileyho, dnešního šéfa Miami Heat, je letošní finále už 19. bojem o cennou trofej. Jednou vyhrál jako hráč, pětkrát jako kouč a dvakrát jako výkonný ředitel.

Prsten vítězů jinak z řad hráčů zatím vlastní jen čtyři aktéři letošního boje o titul. Vedle již zmíněného Kevina Lova jsou to v dersu Miami také Kyle Lowry (Toronto 2019) a dvaačtyřicetiletý veterán Udonis Haslem, který byl u všech triumfů Miami (2006, 2012 a 2013). Na straně Denveru je jediným vítězem NBA Kentavious Caldwell-Pope (Lakers 2020).

V sezoně sice oba vzájemné zápasy vyhrál Denver, v play off se ale hraje od nuly. Ať už s prstenem na konci série odejdou Nikola Jokič, nebo Jimmy Butler měla by finálová série nabídnout souboj dvou sebevědomých týmů, pro které je ale finále zároveň hodně vzácnou událostí a znovu se nemusí opakovat.