Analýza přestupů: Šeško kráčí v Haalandových stopách, Sparta přivedla další desítku

Haalandův nástupce

Častým srovnáním s norským sniperem Manchesteru City se mladý Slovinec nevyhne. Přestože se nacházejí v odlišné fázi svých kariér, oba do velkého fotbalu vstoupili ve stejném klubu, hrají na totožné pozici a poutají pozornost urostlou postavou.

Faktem je, že Haaland byl za dob působení v Salcburku o něco dominantnějším hráčem, což ovšem zároveň nikterak nesnižuje Šeškovy nesporné kvality. Zejména výborný pohyb v soupeřově šestnáctce. Podle metriky očekávaných branek, která hodnotí objem a kvalitu střeleckých příležitostí, se do lepších pozic v uplynulé sezoně dostával už pouze Haris Tabakovič z vídeňské Austrie. 29letý Švýcar byl zároveň jediným, kdo v průměru na jeden zápas vyslal na branku vyšší počet střel.

Šeško se dostal průměrně ke třem pokusům na zápas a podle matematických modelů měl v každém 54% šanci na skórování, tudíž se měl trefit zhruba v každém druhém utkání. Nakonec se mu v zakončení dařilo ještě o něco lépe - při celkovém xG v hodnotě 12,61 si připsal 14 ligových zásahů.

Necelých 76 % jeho střeleckých pokusů směřovalo na branku z prostoru uvnitř šestnáctky a přibližně polovina z jejího centrálního prostoru. Stále se tedy nevyhnul poměrně vysokému počtu střel mimo vápno nebo z úhlu, ale tento neduh vykompenzoval schopností propracovat se také do velmi kvalitních šancí v blízkosti branky.

Jeho viditelnou slabinou je jednonohost. Zatímco silnější pravou nohou vystřelil 44krát, levačkou pouze v 11 případech. Stejný počet pokusů na branku nasměroval hlavou. V zakončení zatím nijak výrazně nevyčnívá, ale vzhledem k vysokému objemu dobrých šancí se trefuje pravidelně.

Společně s výborným pohybem ve vápně je jeho silnou stránkou také hra ve vzduchu. V rakouské Bundeslize měl mezi útočníky jasně nejvyšší úspěšnost v hlavičkových soubojích a tuhle schopnost uplatní také v Lipsku. Datová analýza totiž ukazuje, že centry ze strany byly třetím nejnebezpečnějším typem přihrávky německého klubu. Zároveň si Šeško svým pohybem zvládne převzít krátkou přihrávku uvnitř vápna, z nichž Lipsko hrozí nejvíce.

Navíc se nemusí obávat nedostatečného herního vytížení. Christopher Nkunku odchází za novou výzvou do londýnské Chelsea, navíc ho trenér Marco Rose stavěl v tandemu s Timem Wernerem, s nímž se může Šeško velmi dobře doplňovat, neboť se jedná o dva zcela odlišné typy hráčů. Zatímco německý rychlík je platný také v mezihře a jako kreativní síla, Šeško je typickou zbraní dovnitř vápna. Jediným přímým konkurentem v boji o základní sestavu tak v tuto chvíli zůstává André Silva, jemuž se ale uplynulá sezona příliš nepovedla.

Brněnský mladík ve Spartě v nabité konkurenci

První letní posilou mistrovské Sparty se stal mladý ofenzivní záložník Michal Ševčík, který se do Prahy stěhuje ze sestupivšího Brna. V jeho dresu si v uplynulé sezoně připsal devět branek, navrch přidal šest asistencí a v tabulce nejlepších nahrávačů nestačil pouze na trio Matějovský, Höjer a Kuzmanovič.

Dobrými výkony na sebe Ševčík upozornil již v druholigové sezoně 21/22, v níž výraznou měrou dopomohl k přímému postupu Brna do nejvyšší soutěže. Na hřišti se pohyboval na pozici desítky nebo ofenzivně laděné osmičky a v jeho středu se vyznačoval zejména skvělým vedením míče, díky němuž byl schopný s balonem na noze překonávat dlouhé vzdálenosti a zakládat zajímavé šance.

Zdaleka nejplatnější však byl ve finální třetině hřiště. Šla přes něj většina nebezpečných akcí týmu, byl důležitým exekutorem standardních situací a sám se dostával do dobrých střeleckých příležitostí. Pokročilé metriky ukazují, že svými náběhy a driblinkem tvořil nejhodnotnější akce ze všech středních záložníků.

V debutové sezoně ve FORTUNA:LIZE odehrál hutnou porci 2769 minut, z toho 1421 na pozici desítky a zbytek na dalších ofenzivních postech. Stejně jako o rok dříve vynikal velmi dobrým vedením míče, a to zejména v podobě driblinku jeden na jednoho a schopnosti posunout pomocí něj míč do nebezpečného prostoru. 

Paradoxem je, že i navzdory vysokému počtu asistencí se v důležitých přihrávkových metrikách pohyboval spíše v průměrných hodnotách. Zároveň velkou část jeho kreativity tvořily standardní situace. Z celkových 3,53 očekávaných asistencí představovaly rohy a přímé volné kopy hned 1,63. Díky svému pohybu se nicméně dokáže sám pravidelně dostávat do kvalitních šancí v pokutovém území a proměňovat je.

Zásadním otazníkem týkajícím se Ševčíkova přestupu je jeho zamýšlená úloha v týmu. A tedy i to, zda by nebylo vhodnější finanční prostředky vynaložit spíše na nákup hráčů, kteří by týmu pomohli vyřešit problémové pozice. Jako ofenzivní záložník totiž Ševčík přichází v roli přímého konkurenta stejně starého Kryštofa Daňka a dokonce ještě o rok mladšího Adama Karabce. 

Poslední zmíněný sice v závěru sezony nastupoval na pravé straně zálohy, ale především kvůli horšímu finálnímu produktu se nejedná o jeho primární post. Všichni tři navíc potřebují pravidelně hrát a je stále obtížné určit, jaké by mělo být jejich pořadí v týmové hierarchii, a tedy koho by měla Sparta uvolnit na hostování a kdo by měl dostávat herní čas v prvním týmu.