"V Římě jsme zvolili taktiku vyhrát skupinu, a pak jsme vysmrděli v prvním kole s Brazilci, kteří nakonec skončili stříbrní. Přišli jsme na to, že taktika postoupit ze třetího místa s odřenýma ušima je mnohem lepší. A ono to opravdu fungovalo," uvedl Schweiner.

Na loňském MS Češi ovládli skupinu, ale poté vypadli hned v prvním kole play off a obsadili dělené 17. místo. O dva měsíce později slavili v Mnichově evropské stříbro a získali první medaili z vrcholné akce.

"Do té doby jsme byli tým, který už se nějakou dobu pohyboval v širší světové špičce, ale chyběla nám medaile z velké akce. Stříbro z mistrovství Evropy nám dalo určitou míru sebevědomí do dalších turnajů. To nám loni v Římě chybělo," prohlásil Perušič.

Uklidnění směrem k olympiádě

Díky titulu si pražští beachvolejbalisté v Mexiku, na jehož vysokou nadmořskou výšku se v Praze připravovali i v hyperbarické komoře, jako jediní zajistili kvalifikaci na olympijské hry v Paříži. Tam by si v příštím roce rádi vylepšili chuť po nevydařené premiéře pod pěti kruhy v Tokiu, kde předloni kvůli Perušičově pozitivnímu testu na koronavirus přišli o jeden zápas. I kvůli tomu nakonec nepostoupili ze skupiny.

"Je to pro nás obrovské uklidnění směrem k olympiádě. Během léta jsme kvůli mému zranění přišli o několik možností získat pár relevantních výsledků směrem k olympiádě. Hodně jsme přemýšleli, jak postavit zbytek olympijské kvalifikace. Z tohoto pohledu nám mistrovství světa hodně pomohlo," řekl Perušič.

Trenér Andrea Tomatis i gestor českého beachvolejbalu Vít Mařík zase připomněli složité začátky spolupráce v roce 2016. "Tehdy jsem hodně zvažoval, jestli je trénovat. Upřímně jsem o nich vůbec nic nevěděl, byli úplně neznámí. Po těch sedmi letech musím říct, že to bylo skvělé rozhodnutí," prohlásil italský kouč. "Příběh je úžasný i v tom, že kluci začínali úplně odspodu. V počátcích dokonce přespávali na lavičce na letištích," doplnil Mařík.